nocere

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

latina

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • 2. konjugace (e-kmeny)

časování

[editovat]
Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv nocēre nocērī
Prézens sg. 1. noceō noceor
2. nocēs nocēris
3. nocet nocētur
Prézens pl. 1. nocēmus nocēmur
2. nocētis nocēminī
3. nocent nocentur
Imperativ sg. 2. nocē!
Imperativ pl.. 2. nocēte!
Imperfektum sg. 1. nocēbam nocēbar
2. nocēbās nocēbāris
3. nocēbat nocēbātur
Imperfektum pl. 1. nocēbāmus nocēbāmur
2. nocēbātis nocēbāminī
3. nocēbant nocēbantur
Futurum sg. (první) 1. nocēbō nocēbor
2. nocēbis nocēberis
3. nocēbit nocēbitur
Futurum pl. (první) 1. nocēbimus nocēbimur
2. nocēbitis nocēbiminī
3. nocēbunt nocēbuntur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. nocērem nocērer
2. nocērēs nocērēris
3. nocēret nocērētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. nocērēmus nocērēmur
2. nocērētis nocērēminī
3. nocērent nocērentur

význam

[editovat]
  1. škodit
    • Discipulus piger sibi ipsi nocet. – Líný žák škodí sobě samému.