prière

francouzština

výslovnost

• IPA: [pʁi.jɛʁ]
•  prière^{? • info}

etymologie

Ze starofrancouzského prier téhož významu, jež je doloženo již ve 12. století, odvozeného z latinského adjektiva precaria, ženského rodu adjektiva precarius — „získaný modlitbou, daný z laskavosti“. To vyšlo z kořene slova prex (genitiv: precis) — „modlitba, žádost, prosba“, obsahující protoindoevropský kořen *prek- „žádat, požadovat, prosit“. Vzdáleně je tak příbuzné mj. litevské prasyti, německé fragen, staroslověnské prositi, odtud i české prosit. Slovo pray zaznamenáno v angličtině poprvé okolo roku 1300.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	prière	prières

význam

1. modlitba
2. prosba

související

• prier