znamení

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech znamenie, from Proto-Slavic *znamenьje, derived from Proto-Slavic *znamę.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznamɛɲiː]

Noun

znamení n

1. sign, signal, indication

   výstražné znamení ― warning sign

   dát někomu znamení ― to give someone a sign

   zastávka na znamení ― request stop

2. sign, symbol

   Synonyms: znak, označení

3. sign, omen

   Synonym: předzvěst

   To je špatné znamení.

   That's a bad omen.

4. (astrology) sign

Declension

Declension of znamení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	znamení	znamení
genitive	znamení	znamení
dative	znamení	znamením
accusative	znamení	znamení
vocative	znamení	znamení
locative	znamení	znameních
instrumental	znamením	znameními

Related terms

• značka f
• znamenitý
• znaménko n
• známka f

 

Further reading

• “znamení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znamení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znamení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)