Dlúhomil
Old Czech
editPronunciation
editProper noun
editDlúhomil m pers
- a male given name
Declension
editDeclension of Dlúhomil (hard o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | Dlúhomil | Dlúhomily | Dlúhomili, Dlúhomilové |
genitive | Dlúhomila | Dlúhomilú | Dlúhomilóv |
dative | Dlúhomilu, Dlúhomilovi | Dlúhomiloma | Dlúhomilóm |
accusative | Dlúhomila | Dlúhomily | Dlúhomily |
vocative | Dlúhomile | Dlúhomily | Dlúhomili, Dlúhomilové |
locative | Dlúhomilu, Dlúhomilovi | Dlúhomilú | Dlúhomiléch |
instrumental | Dlúhomilem | Dlúhomiloma | Dlúhomily |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “Dlúhomil”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění