žbluňknout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒblʊɲknɔʊ̯t]

dělení

• žbluňk-nout

varianty

• žblunknout

sloveso

• intranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	žbluňknu	žbluňkneš	žbluňkne	žbluňkneme	žbluňknete	žbluňknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žbluňkni	žbluňkněme	žbluňkněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žbluňkl / žbluňknul	žbluňkla / žbluňknula	žbluňklo / žbluňknulo	žbluňkli / žbluňknuli	žbluňkly / žbluňknuly	žbluňkla / žbluňknula

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	žbluňknuv	žbluňknuvši	žbluňknuvše

význam

1. temně šplouchnout
   • Canfourek zakvílel tak silným hlasem, že mouchy žbluňkly do podmáslí.

synonyma

1. zažbluňkat, šplouchnout

související

• žbluňk
• žbluňkat
• žbluňkavý