Odžaci
Odžaci | |
---|---|
Pravoslavný kostel v Odžacích | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°31′ s. š., 19°16′ v. d. |
Nadmořská výška | 87 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 středoevropský čas |
Stát | Srbsko |
Odžaci | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 411 km² |
Počet obyvatel | 7 556 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 18,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 25250 |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Odžaci (v srbské cyrilici Оџаци, maďarsky Hódság) jsou městem a sídlem stejnojmenné opštiny v srbské Vojvodině, v Západobačském okruhu. Podle sčítání lidu z roku 2011 mají 8 811 obyvatel.
Ve městě existují dvě základní školy a dvě střední školy (technická škola/gymnázium).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město je poprvé připomínáno z dokumentů z 50. let 16. století. Jeho název pochází z tureckého jazyka a v překladu znamená komíny. V 17. století byla vesnice v souvislosti s válkami mezi Rakouskem a Turky vystěhována a znovuosídlena až po obnově dolních Uher ve století osmnáctém, kdy byla turecké hranice posunuta k řece Sávě. Nové obyvatelstvo, které se do Odžaků dosídlilo však bylo německé a setrvalo zde až do konce druhé světové války. Jugoslávští partyzáni při svém postupu Vojvodinou Němce odsunuli a v současné době jsou tak Odžaci osídleny výhradně Srby, kteří přišli z oblastí Vranja, Leskovace, nebo Pirota.
Známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Ze známých osobností pocházejí z Odžaků například Jovan Hadžić (srbský politik a zakladatel Matice srbské), Boško Perošević (politik z rané poválečné doby), nebo například architekt Branislav Jovin.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Odžaci na Wikimedia Commons