Přeskočit na obsah

Nájezd na Dieppe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nájezd na Dieppe
konflikt: Druhá světová válka
Těla vojáků a tanky Churchill
Těla vojáků a tanky Churchill
Trvání19. srpen 1942
MístoDieppe, Francie
Souřadnice49°56′ s. š., 1°5′ v. d.
Výsledekněmecké vítězství
Strany
Kanada
Spojené královstvíSpojené království Spojené království[p 1]
Svobodní Francouzi[p 1]
PolskoPolsko Polsko[p 2]
USA USA 		Německá říše Německo
Velitelé
Spojené království Louis Mountbatten, velitel Velitelství kombinovaných operací
generálmajor J. H. Roberts, velitel pozemních sil v operaci
Spojené království kapitán John Hughes-Hallet, velitel námořních sil

Spojené království A/VM Trafford Leigh-Mallory, velitel leteckých sil

Německá říše Gerd von Rundstedt, velitel německých vojsk ve Francii
Německá říše generálporučík Konrad Haase, velitel německé 302. pěší divize
Německá říše polní maršál Hugo Sperrle, velitel Luftflotte 3
Síla
Spojenci
Pozemní síly: 6070 mužů,[3][p 3] 30 tanků typu Churchill I.[4]
Námořní síly: osm torpédoborců, dva dělové čluny, devět výsadkových lodí (LSI), přibližně 200 vyloďovacích člunů pro pěchotu a tanky, podpůrných, pomocných a menších doprovodných plavidel, celkem 237 plavidel.[5][p 4]
Vzdušné síly: 70 perutí různého určení (59 stíhacích, 5 bombardovacích, 4 průzkumné, 2 určené pro pokládání kouřové clony), celkem 750 letadel.[1] 		Wehrmacht
Pozemní síly: 6000 mužů 302. pěší divize, z toho v opevnění v Dieppe a okolí přibližně 3000,[6] 41 děl a houfnic[6] (včetně tří 17cm kanonů, šesti 15cm děl a čtyř houfnic téže ráže, a čtyř 105mm kanonů v protilodní roli[7][p 5]), 45 minometů ráže 81 mm,[8] tři protiletadlové baterie různých ráží[6] (12 děl ráže 20 mm, 9 37 mm, 3 50 mm a 6 75 mm[7]), a devět protitankových děl.[6]
Námořní síly: stíhače ponorek UJ1404 a UJ1411, malá minolovka M4014.[9][p 6]
Vzdušné síly: Luftflotte 3 – 357 letadel schopných okamžitého nasazení v oblasti Dieppe, celkem až 450 strojů.[1][p 7]
Ztráty
4204 mužů (padlí, ranění a zajatí),[11] 30 tanků,[p 8] 106 letadel,[11] jeden torpédoborec[p 9] a 33 vyloďovacích a podpůrných člunů.[13] 607 mužů z toho 314 padlých,[11] 6 kanonů ráže 15 cm,[p 10] 48 letadel,[11][p 11][p 12], UJ 414.[17]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nájezd na Dieppe (resp. Operace Jubilee, Operace Rutter) byla obojživelná operace kanadských a britských jednotek proti Třetí říší okupovanému francouzskému přístavu Dieppe. Byla naplánována jako průzkum bojem v širokém měřítku, mající za cíl získat zkušenosti s vyloďovacími operacemi ve větším měřítku, a kooperací jednotlivých složek spojeneckých ozbrojených sil v nich. Druhotným cílem operace byla demonstrace spojenecké jednoty se SSSR provedením bojové operace proti Wehrmachtu na evropském kontinentu a vyvolání pocitu ohrožení spojeneckou invazí na kontinent v německém vrchním velení a případně i pokus vyprovokovat jej k přesunům jednotek k obraně okupované Francie, kterými by se odlehčilo sovětským vojskům bojujícím na východní frontě.[18]

Akce proběhla 19. srpna 1942, velel ji lord Mountbatten (jako jeden ze čtyř velitelů neúspěšnému vylodění za účasti pozemních a námořních sil a námořnictva u francouzského přístavu Dieppe. Akce skončila katastrofou pro vyloděné síly, které nedosáhly naprosté většiny plánovaných cílů[p 13] a utrpěly 60–70% ztráty. Jako pozitivum celé akce lze ale uvést, že zkušenosti britsko-kanadských jednotek a problémy, s nimiž se jednotky setkaly, byly zohledněny při přípravě vylodění v Normandii.[19] Nájezd na Dieppe zejména jednoznačně ukázal, že obojživelný útok na opevněný přístav s sebou nese riziko značných ztrát a také poukázal na nutnost dostatečné podpory vyloďovaných jednotek leteckým a námořním bombardováním při překonávání pobřežních opevnění a použití většího množství speciálních vyloďovacích plavidel a prostředků pro překonání překážek na pobřeží, potřebu pečlivějšího plánování obojživelných operací, jakož i nutnost při takovýchto akcích prohloubit koordinaci akcí všech zúčastněných složek ozbrojených sil.[20]

Nájezdu na Dieppe se zúčastnili i mnozí českoslovenští letci v řadách RAF. Celkem za dobu této operace naši letci dosáhli těchto výsledků: 312. stíhací peruť – 1 ozbrojená loď zničena, 2 Fw 190 pravděpodobně zničeny, 1,5 Do 217 zničen,[p 14] 1 Do 217 poškozen, 2 Fw 190 poškozeny; 310. stíhací peruť: 11 Do 215 zničeno a 1 Bf 109 pravděpodobně zničen.[zdroj⁠?!]

První členové Luftwaffe, kteří měli možnost se na celou operaci podívat, byli piloti 5./JG 26 jmenovitě Oberleutnant Horst Sternberg a Peter Crump.[zdroj⁠?!] Celkový počet vzletů JG 26 byl 377 v rámci 36 akcí. Prvního sestřelu dosáhl Heinrich Bierwith v 06:43.

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b V rámci Royal Air Force se bojů zúčastnily i belgická, československé, francouzská, polské, norská a novozélandská peruť.[1] Z 20 na operaci zúčastněných příslušníků no. 10 (Inter-Allied) Commando, bylo patnáct Francouzů z no. 1 (French) Troop a pět Čechů z jeho no. 3 (X) Troop.[2]
  2. ↑ Jedním z torpédoborců doprovázejících invasní konvoj byl polský ORP Ślązak.
  3. ↑ Jednalo se o 4963 příslušníků Kanadské armády (zejména velitelství 2. pěší divize, 4. a 6. pěší brigáda, 14. tankový prapor (The Calgary Regiment) a podpůrné síly), 1057 příslušníků britských Commandos (no. 3 a 4 Commando, Commando "A" Royal Marines a 20 příslušníků no. 10 (Inter-Allied) Commando přidělených jednotlivým jednotkám Commando jako průvodci a tlumočníci), 50 příslušníků 1. praporu Rangers.
  4. ↑ Některé prameny uvádějí počet 253 plavidel. Je to s největší pravděpodobností způsobeno samostatným započítáním útočných výsadkových člunů nesených výsadkovými loďmi kategorie LSI.
  5. ↑ Dále do bojů zasáhly další pobřežní baterie umístěné na dostřel napadeného sektoru.[7]
  6. ↑ Jednalo se o doprovod německého pobřežního konvoje, který se náhodou střetl se spojeneckou invazní flotilou.
  7. ↑ Početní nepoměr mezi Luftwaffe a spojeneckými vzdušnými silami byl do značné míry kompenzován tím, že zatímco Spojenci operovali daleko od svých základen, a v oblasti Dieppe mohly jejich letouny setrvat jen krátký čas, letouny Luftwaffe operovaly ze základen v blízkosti bojů, takže nejenže mohly v jejich prostoru setrvat po delší dobu, ale po návratu na základnu a doplnění paliva se mohly vrátit do boje za kratší dobu.[10]
  8. ↑ Z 30 nasazených byla většina buď zničena nebo po znehybnění opuštěna posádkami v prostoru pláže, pouze dva byly ztraceny již při přepravě k pobřeží.[4]
  9. ↑ Torpédoborec HMS Berkeley byl potopen torpédem z HMS Albrighton, poté co jej zásahy německých bomb učinily neschopným pohybu a jeho posádka jej musela opustit.[12]
  10. ↑ Z výzbroje německé 813. baterie pobřežního dělostřelectva ve Varengeville sur Mer. Jejich hlavně byly roztrženy a závěry zničeny výbušninami nesenými ženisty britského no.4 Commando[14], takže jejich oprava nepřítelem byla prakticky nemožná.
  11. ↑ Ztráty Luftwaffe zahrnují i letadla zničená na zemi.
  12. ↑ Vzhledem k nízkým početním stavům Luftwaffe v okupované západní Evropě, byly nicméně tyto ztráty pro Luftwaffe závažnější než ztráty které utrpěly spojenecké síly, disponující nejen větším počtem letadel, ale i většími možnostmi ztráty nahradit, zatímco pro Luftwaffe znamenaly ztráty letadel velkou ztrátu její bojové účinnosti v oblasti západní Evropy.[15] Představují totiž přibližně 15 % sil Luftwaffe na tomto bojišti v daném období, což si Německo nemohlo dovolit.[16]
  13. ↑ Výjimkou byla akce no. 4 Commando, které, v souladu se svým plánem předpokládaným úkolem, dobylo a demoličními náložemi vyřadilo německou pobřežní baterii ve Varengeville sur Mer, v plánech operace označovanou kódovým jménem Hess.
  14. ↑ V knize Z válečného deníku vydané v roce 1991 nakladatelstvím Naše vojsko je na straně 194 fotografie sestřeleného Dornieru 217 z fotokulometu Spitfiru Miroslava Liškutína. Na následující straně je text COMBAT FILM No. K2042 SGT. LISKUTIN 312 SQDN. 19/8/42 SPITFIRE VB ATTACKING DO. 217


Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c VELÍK, Miroslav. Operace JUBILEE, Dieppe 1942 [online]. Valka.cz, 07.05.2003 [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ VAN DER BIJL, Nick. No. 10 (Inter-Allied) Commando - Britain's Secret Commando. Oxford: Osprey Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-84176-999-8. Kapitola Operations: Dieppe, 19 August 1942, s. 13. (angličtina) 
  3. ↑ CHRISTIE, N.M. The Suicide Raid: Canadians at Dieppe, 1942. Ottawa: CEF Books, 2000. Dostupné online. ISBN 1-896979-36-X. Kapitola The Plan:Operation Jubilee, s. 9. (angličtina) 
  4. ↑ a b FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola The Main Assault, s. 66. (angličtina) 
  5. ↑ FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola The Naval Plans, s. 33. (angličtina) 
  6. ↑ a b c d CHRISTIE, N.M. The Suicide Raid: Canadians at Dieppe, 1942. Ottawa: CEF Books, 2000. Dostupné online. ISBN 1-896979-36-X. Kapitola The German Defences at Dieppe, s. 9. (angličtina) 
  7. ↑ a b c STACEY, C. P. Report no. 10: Operation "Jubilee" - The Raid on Dieppe, 19 Aug 42 [online]. Historical Section - Army Headquarters [cit. 2009-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky) 
  8. ↑ SAUNDERS, Tim. Dieppe: Operation Jubilee - Channel Ports. Barnsley: Pen & Sword Books Ltd, 2005. Dostupné online. ISBN 1844152456. Kapitola The Defences of Dieppe, s. 46. (angličtina) 
  9. ↑ ARTHY, Andrew. German Ground Order of Battle - 19 August 1942 [online]. [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola The Air and Sea Battles, s. 79. (angličtina) 
  11. ↑ a b c d FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola Aftermath and lessons learned, s. 91. (angličtina) 
  12. ↑ SAUNDERS, Tim. Dieppe: Operation Jubilee - Channel Ports. Barnsley: Pen & Sword Books Ltd, 2005. Dostupné online. ISBN 1844152456. Kapitola Withdrawal and Aftermath, s. 204. (angličtina) 
  13. ↑ Royal Navy Vessels Lost at Sea, 1939-45: 1942 [online]. Naval-history.net [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. ↑ SAUNDERS, Tim. Dieppe: Operation Jubilee - Channel Ports. Barnsley: Pen & Sword Books Ltd, 2005. Dostupné online. ISBN 1844152456. Kapitola Operation Cauldron, s. 102. (angličtina) 
  15. ↑ FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola Aftermath and Lessons Learned, s. 91. (angličtina) 
  16. ↑ CHRISTIE, N.M. The Suicide Raid: Canadians at Dieppe, 1942. Ottawa: CEF Books, 2000. Dostupné online. ISBN 1-896979-36-X. Kapitola The Greatest Air Attack of the War, s. 40. (angličtina) 
  17. ↑ Chronik des Seekrieges 1939-1945: August 1942 [online]. [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. (němčina) 
  18. ↑ FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola Allied Planning, s. 29. (angličtina) 
  19. ↑ SAUNDERS, Tim. Dieppe: Operation Jubilee - Channel Ports. Barnsley: Pen & Sword Books Ltd, 2005. Dostupné online. ISBN 1844152456. Kapitola Withdrawal and aftermath, s. 207-208. (angličtina) 
  20. ↑ FORD, Ken. Dieppe 1942: Prelude to D-Day. Londýn: Osprey Publishing, 2003. ISBN 1841766240. Kapitola Aftermath and lessons learned, s. 92. (angličtina) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Československý odboj
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nájezd_na_Dieppe&oldid=23739759“