Přeskočit na obsah

Leonardo AW249

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leonardo AW249
AW249 při zkušebním letu
AW249 při zkušebním letu
Určeníbitevní vrtulník
VýrobceLeonardo Helicopters
První let12. srpna 2022
Vyrobeno kusů3 (prototypy)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonardo AW249 Fenice je perspektivní bitevní vrtulník vyvíjený italskou společností Leonardo Helicopters jako náhrada bitevních vrtulníků Agusta A129 Mangusta. Jeho italské označení je NEES (Nuovo Elicottero da Esplorazione e Scorta). První let vrtulníku proběhl 12. srpna 2022. Dokončení jeho vývoje je plánováno na rok 2025. Italské armádní letectvo plánuje výrobu 48 kusů, které nahradí stejný počet vrtulníků Mangusta.

Bitevní vrtulníky Agusta A129 Mangusta italské armádní letectvo provozuje od 90. let 20. století. V roce 2025 plánuje zahájení jejich vyřazování. Proto byl roku 2017 společnosti Leonardo zadán kontrakt v hodnotě 487 milionů euro na vývoj nového bitevního vrtulníku AW249. Při jeho vývoji je zohledněna schopnost přistání na palubě lodí za účelem natankování a přezbrojení. První let prvního prototypu (CSX82069) proběhl 12. srpna 2022.[1] V té době byl rozestavěn rovněž druhý prototyp (CSX82097). Jeho první let proběhl 19. března 2023. Vzlet třetího prototypu má proběhnout rovněž v roce 2023.[2] Vývoj AM249 má být dokončen v roce 2025, aby mohl plynule nahradit vyřazované vrtulníky A129 Mangusta. Do roku 2035 má italská armáda odebrat celkem 48 strojů.[1]

V Polsku je AW249 kandidátem na náhradu sovětských bitevních vrtulníků Mi-24 v programu Kruk. Mezi jeho konkurenty patří americké typy AH-64E Guardian a AH-1Z Viper.[3] Výrobce se vrtulník pokusí nabídnout i do dalších zemí.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
AW249 Fenice během cvičení italské armády

AW249 je bitevní vrtulník klasické koncepce s dvoumístným tandemovým kokpitem. Posádka bude mít k dispozici pokročilou avioniku, včetně systému pro satelitní komunikaci SATCOM, datalinku Link-16 a systému řízení boje začleňujícího vrtulník do italského digitálního systému velení a řízení Forza NEC. Posádka dále bude mít schopnosti spolupráce s bezpilotními stroji (MUM-T – Manned-UnManned Teaming), včetně plného ovládání dronů. Hlavním senzorem je elektro-optické senzorové pouzdro Toplite III, umístěné v přídi.[1]

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory General Electrics CT7-8E6, každý o výkonu 1900 kW. Hlavní výzbrojí je 20mm kanón General Dynamics M197 umístěný v lehké otočné věžičce Leonardo TM 197B. Další výzbroj může být podvěšena pod čtyři závěsníky. Jedná se mimo jiné o řízené a neřízené 70mm rakety, až šestnáct protitankových střel rodiny Spike (ER, LR I, LR II), nebo protiletadlové řízené střely Stinger a AIM-9 Sidewinder.[1]

Specifikace (A129 CBT Mangusta)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Délka trupu:
  • Průměr nosného rotoru:
  • Výška s vyrovnávacím rotorem:
  • Hmotnost prázdného stroje:
  • Max. vzletová hmotnost: 8000 kg
  • Pohonná jednotka:turbohřídelový motor General Electrics CT7-8E6
  • Výkon pohonných jednotek: 2× 1900 kW
  • Cestovní rychlost: 250 km/h
  • Dostup: 6100 m
  • Vytrvalost: 3 hodiny
  • 1× 20mm trojhlavňový kanón TM197B
  • 4× závěsník pro výzbroj
  1. a b c d GROHMANN, Jan. Leonardo AW249: Nový bojový vrtulník z Itálie [online]. Armádní noviny [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  2. The second prototype of the AW249, Leonardo’s heavy attack helicopter, has flown [online]. Aviacionline.com [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MLADENOV, Alexandr. Polsko oživuje program útočných vrtulníků Kruk [online]. Armádní noviny [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]