Jiří Brdečka
| Jiří Brdečka | |
|---|---|
| Narození | 24. prosince 1917 Hranice, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. června 1982 (ve věku 64 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Hranicích |
| Povolání | spisovatel, novinář, režisér, scenárista, romanopisec, kreslíř, designér, filmový režisér a dramaturg |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Gymnázium Hranice |
| Žánr | komedie, satira |
| Témata | animace |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1967) |
| Děti | Tereza Brdečková |
| Příbuzní | Viktorie Dědečková[1] a Antonie Dědečková[1] (vnoučata) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Brdečka (24. prosince 1917 v Hranicích – 2. června 1982 v Praze) byl český novinář, publicista, spisovatel, scenárista, výtvarník, kreslíř, ilustrátor a filmový režisér hraných i animovaných filmů. Největší úspěch zaznamenal svým volným uměleckým triptychem (kniha ⇒ divadelní hra ⇒ film) Limonádový Joe.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]V rodném městě Hranice absolvoval reálné gymnázium zakončené maturitní zkouškou v roce 1936. Pak nastoupil ke studiu Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Vybral si obory češtinu, filozofii, pak dějiny umění a estetiku. Studium musel předčasně ukončit, když nacisté uzavřeli vysoké školy. Stal se úředníkem v Městském muzeu Prahy a také pracoval v různých filmových společnostech. Od roku 1941 byl tiskovým referentem společnosti Lucernafilm.[3] Již před 2. světovou válkou se začal setkávat s lidmi z kruhu pražských levicových umělců a intelektuálů (mimo jiné s Janem Drdou, se kterým několik měsíců také sdíleli byt).[2] Jiří Brdečka zemřel roku 1982 v Praze. Urna pak byla uložena na Městském hřbitově v Hranicích.
Jeho dcera Tereza Brdečková (*1957) je novinářkou, spisovatelkou, filmovou kritičkou a redaktorkou.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Již od konce 30. let pracoval jako ilustrátor a autor kreslených vtipů a recesních povídek, inspirovaných anglickým humorem (některé podepisoval pseudonymem Medor), začal se angažovat také v kresleném filmu. Zajímal se o prostředí divokého západu a pro časopis Ahoj na neděli sepsal v letech 1939–1940 seriál povídek o ideálním westmanovi – Limonádovém Joeovi.[4] Herec divadla Větrník Zdeněk Stránský jej seznámil na podzim roku 1943 s režisérem Josefem Šmídou a tento pak uvedl v premiéře dne 20. března 1944 Brdečkovu hru Limonádový Joe na divadelní pódia. Ve Větrníku měla hra 99 repríz, v titulní roli vystupoval herec Zdeněk Řehoř.[5][6]
Po válce se v roce 1945 stal redaktorem Lidových novin. V roce 1949 změnil místo, stal se v Čs. státním filmu scenáristou, dramaturgem a filmovým režisérem. Byl blízký spolupracovník Jiřího Trnky a Jana Wericha ve studiu Bratři v triku, dlouholetý spolupracovník filmového režiséra Oldřicha Lipského. Mezi jeho nejlepší filmové scénáře bezesporu patří dodnes divácky úspěšné parodické filmy Limonádový Joe aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech. Jako scenárista se podílel i na dalších českých filmech jako byla filmová pohádka Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král a Zemanův Vynález zkázy a Baron Prášil či film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour nebo i známá komedie režiséra Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař. Posléze obdržel titul Zasloužilý umělec.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]Scenáristická spolupráce
[editovat | editovat zdroj]- 1949: Císařův slavík
- 1951: Císařův pekař – Pekařův císař
- 1952: Velké dobrodružství
- 1952: Staré pověsti české
- 1955: Byl jednou jeden král...
- 1956: Obušku, z pytle ven!
- 1956: Ztracenci
- 1957: Vlčí jáma
- 1958: Vynález zkázy
- 1959: Taková láska
- 1959: Sen noci svatojanské
- 1961: Baron Prášil
- 1963: Až přijde kocour
- 1964: Limonádový Joe
- 1968: Pražské noci (povídkový film)
- 1977: Adéla ještě nevečeřela
- 1978: Princ a Večernice
- 1983: Tajemství hradu v Karpatech
- 1983: Faunovo velmi pozdní odpoledne (+ autor knižní předlohy)
Animované filmy
[editovat | editovat zdroj]- 1946: Pérák a SS (spolurežie, r. Jiří Trnka)
- 1948: Vzducholoď a láska
- 1949: Árie prérie (r. Jiří Trnka)
- 1958: Jak se člověk naučil létat
- 1959: Drahoušek Klementýna
- 1960: Naše Karkulka
- 1961: Člověk pod vodou
- 1962: Zmrzlý dřevař
- 1963: Špatně namalovaná slepice
- 1963: Tak na to?
- 1966: Do lesíčka na čekanou
- 1966: Proč se usmíváš, Mono Liso?
- 1969: Metamorfeus
- 1970: Jak se moudrý Aristoteles stal ještě moudřejším
- 1971: Jsouc na řece mlynář jeden
- 1973: Tvář
- 1973: Smolíček
- 1974: Horníkova růže
- 1974: Píseň o harmonice
- 1975: Co jsem princi neřekla
- 1975: Pro nemoc zavřeno
- 1976: Dvojí život Josefa Hlinomaze
- 1976–1981: Moravské lidové balady
- 1978: Láááska!
- 1980: Třináctá komnata prince Měděnce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2023-07-07].
- ↑ a b BRDEČKOVÁ, Tereza; ŠULC, Jan. Jiří Brdečka. 1. vyd. Řevnice: Arbor Vitae, 2013. ISBN 978-80-7467-042-8.
- ↑ ŠRAJER, Martin. Jiří Brdečka vzdělávající – Revue. Filmový přehled [online]. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online.
- ↑ HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 121
- ↑ Pestrý týden, 15.4.1944, s.10 (text J. Brdečka, foto V. Chochola)
- ↑ HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 120, 195
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. Praha: Orbis, 1966, str. 215
- BRDEČKOVÁ, Tereza, ŠULC, Jan. Jiří Brdečka. Řevnice: Arbor Vitae, 2013. 348 s.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 297–298.
- HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 70, 71, 119–123, 126–7, 181, 195
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 71–72.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 136.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 154–155.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Brdečka
- Jiří Brdečka na Kinoboxu
- Jiří Brdečka ve Filmové databázi
- Jiří Brdečka na tydnu.cz
- Slovník české literatury po roce 1945
- Jiří Brdečka: kniha Kreslené vtipy, 2020
- Mirka Spáčilová: Humor ze zoufalství. Kreslené vtipy Jiřího Brdečky léčí za těžkých časů
- Kreslené vtipy Jiřího Brdečky v e-GAGu Ivana Hanouska
- e-GAG Ivana Hanouska, recenze knihy Kreslené vtipy, str. 48 až 50
