Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
| Eleonora Falcko-Neuburská | |
|---|---|
| Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně | |
 Eleonořin portrét od neznámého autora. | |
| Korunovace | 1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou. |
| Narození | 6. ledna 1655 Düsseldorf |
| Úmrtí | 19. ledna 1720 (ve věku 65 let) Vídeň |
| Pohřbena | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Klaudie Felicitas Tyrolská |
| Nástupce | Amálie Vilemína Brunšvická |
| Manžel | Leopold I. |
| Potomci | Josef I. Kristýna Marie Alžběta Leopold Josef Marie Anna Josefa Marie Terezie Karel VI. Marie Josefa Marie Magdalena Habsburská Marie Markéta |
| Dynastie | Wittelsbachové |
| Otec | Filip Vilém Falcký |
| Matka | Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf – 19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem s Leopoldem I. se stala římskou císařovnou.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hesensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Alžběta měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera. Byla na svou dobu velmi vzdělaná: naučila se italsky, latinsky a francouzsky, učila se hře na hudební nástroje, hudební kompozici, skládala hudbu a psala básně.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]
Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého. Svatba se konala v dómu v Pasově. Leopold byl o 15 let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž však otce přežil jen syn a dvě dcery.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- 1. Josef I. (1678–1711), císař Svaté říše římské
- ∞ 1699 Amálie Vilemína (1673–1742), dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké
- 2. Kristýna (*/† 1679), arcivévodkyně
- 3. Marie Alžběta (1680–1741), nizozemská místodržitelka
- 4. Leopold Josef (1682–1684), arcivévoda
- 5. Marie Anna Josefa (1683–1754)
- ∞ 1708 portugalský král Jan V. (1689–1750), syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Žofie Falcko-Neuburské
- 6. Marie Terezie (22. 8. 1684 Vídeň – 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, dnes Vídeň), arcivévodkyně
- 7. Karel (III.) VI. (1685–1740), císař Svaté říše římské
- ∞ 1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.
- 8. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), arcivévodkyně
- 9. Marie Magdaléna Habsburská (26. 3. 1689 Vídeň – 1. 5. 1743 Vídeň), arcivévodkyně
- 10. Marie Markéta (1690–1691), arcivévodkyně
Císařovna
[editovat | editovat zdroj]Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.
Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.
Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Magdalena Gonzagová.
Vdova
[editovat | editovat zdroj]I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.
Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FIDLER, Jiří. České královny. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-849-8. S. 90–91.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 88–89.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská na Wikimedia Commons
Osoba Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská ve Wikicitátech
- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Římskoněmecká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
