Dolní Germánie

Geografie	; Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Dolní Germánie
	; Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Dolní Germánie
Hlavní město	Colonia Claudia Ara Agrippinensium
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	20 000 (3. století)
Národnostní složení	Římané, Istaveoni
Jazyky	istvaeonské jazyky, latina
Náboženství	starořímské, starogermánské, pozdně antický synkretismus, křesťanské
	Státní útvar
Státní zřízení	provincie
Mateřská; země	Římská říše; Západořímská říše
	Státní útvary a území
	Germánie
	Franská říše

Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna. Rozkládala se na území dnešního jižního Nizozemska, severozápadního Německa a východní Belgie. Zřízena byla zřejmě v roce 89 n. l., třebaže její teritorium Římané kontrolovali již od dob Augusta (tehdy však představovala součást Galie Belgické). Hlavním městem provincie byla Colonia Agrippina (dnešní Kolín nad Rýnem). K dalším důležitým centrům provincie patřila Bonna (dnešní Bonn), Castra Vetera, Colonia Ulpia Traiana (obě poblíž současného města Xanten), Ulpia Noviomagus Batavorum (Nijmegen) a Trajectum ad Rhenum (Utrecht). Všechna vznikla v místech někdejších vojenských táborů (castra). Východní hranici provincie tvořila řeka Rýn, která ji oddělovala od „svobodné“ Germánie. Podél řeky byla vybudována řada pevností a táborů tvořící tzv. Dolnogermánský limes. Na severu omývaly Dolní Germánii vody Severního moře. Na jihu a na západě sousedila s provinciemi Horní Germánie a Gallia Belgica.

K prvním kontaktům mezi římskými vojáky a galskými, resp. germánskými kmeny na území pozdější provincie došlo během galských tažení Julia Caesara, jenž do této oblasti pronikl v roce 57 př. n. l. V následujících třech letech Caesar takřka vyhladil některé zdejší kmeny, včetně Eburonů a Menapiů. Počátek trvalé římské vojenské přítomnosti se však datuje až do roku 12 př. n. l. v souvislosti s Drusovým tažením na území pravobřežní Germánie. Poté, co Germanicus ukončil další výpravy za Rýn, bylo zde umístěno několik legií. Svoji stálou posádku zde měly: Legio I Minervia a Legio XXX Ulpia Victrix. Legie dále doplňovaly četné domorodé pomocné sbory (auxilia). V roce 69 zasáhlo Dolní Germánii ničivé povstání Batavů vedené Juliem Civilem. V průběhu něho byl mezi jinými zpustošen také vojenský tábor v Castra Vetera. Rovněž v pozdějších dobách pokračovaly germánské kmeny v přepadávání římských měst a vojenských táborů v provincii. V roce 275 tak bylo Germány vydrancováno tehdejší druhé největší město Dolní Germánie – Colonia Ulpia Traiana. Po roce 406 se římská správa udržela v Civitas Tungrorum a Civitas Ubiorum po roce 476 byly zbývající oblasti pod římskou správou obsazeny Franky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germania Inferior na německé Wikipedii.

Související články

Povstání Batavů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Germánie na Wikimedia Commons
Germania Inferior (Livius.org) Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)