Zeitz
Zeitz [cajc] (česky zastarale Žič, Žíč nebo Žičice[1]) je město na jihu německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se na řece Bílý Halštrov asi 30 km jihozápadně od Lipska.
Žič Zeitz | |
---|---|
Stará radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°2′57″ s. š., 12°8′6″ v. d. |
Nadmořská výška | 160 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko-Anhaltsko |
Zemský okres | Burgenland |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 87,15 km² |
Počet obyvatel | 31 021 (2011) |
Hustota zalidnění | 355,9 obyv./km² |
Etnické složení | Němci |
Náboženské složení | Protestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | Volkmar Kunze (FDP) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03441, 034423, 034426 |
PSČ | 06711, 06712 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 967, kdy zde Ravennský synod rozhodl pod názvem Cici zřídit sídlo pohraniční marky a biskupství za účelem christianizace Polabských Slovanů. Biskupové však roku 1032 přesídlili do Naumburgu. Město mělo právo na opevnění, působil zde Georgius Agricola, autor prvního odborného spisu o hornictví.[2] V roce 1652 vzniklo vévodství Sasko-Zeitz a Zeitz byl jeho hlavním městem do roku 1718, kdy vévodský rod vymřel po meči.
Rozvoj města nastal v důsledku průmyslové revoluce. V roce 1855 vznikl strojírenský závod ZEMAG (Zeitzer Eisengießerei und Maschinenbau AG), roku 1858 cukrovar a roku 1889 továrna na výrobu uhelných briket Herrmannschacht. Za druhé světové války působil ve městě koncern na výrobu syntetických paliv BRABAG, v němž pracovali převážně vězni koncentračního tábora Buchenwald. Byl mezi nimi maďarský spisovatel židovského původu Imre Kertész, který své zážitky popsal ve světoznámém románu Člověk bez osudu.[3]
Po druhé světové válce bylo město významným průmyslovým centrem, byla postavena nová sídliště Zeitz-Ost a Völkerfreundschaft.
Dne 18. srpna 1976 se před kostelem sv. Michaela upálil evangelický farář Oskar Brüsewitz na protest proti diskriminaci věřících v NDR.[4]
Památky
editovatVe městě se nachází zámek Moritzburg, bývalá vévodská rezidence přestavěná na muzeum. Je zde také Dóm svatého Petra a Pavla z 10. století, kostel sv. Michaela z 12. století, gotická radnice, budova bývalé tržnice se zvonkohrou a pomník obětem fašismu z roku 1950. Ve městě sídlí divadlo Kürbiskern, muzeum kočárků a Lutherova společnost.
Rodáci
editovat- Anna Magdalena Bachová (1701–1760) – zpěvačka, druhá manželka Johanna Sebastiana Bacha
- Clemens Denhardt (1852–1928) — cestovatel
- Ewald André Dupont (1891–1956) — filmový režisér
- Gotthard Handrick (1908–1978) — olympijský vítěz v moderním pětiboji
- Horst Wende (1919–1996) — hudební skladatel
- Heinz-Günther Lehmann (1923–2006) — plavec
- Manfred Kaiser (1929–2017) — fotbalista
- Jens Koeppen (* 1962) — politik
Partnerská města
editovat- Detmold (Severní Porýní-Vestfálsko)
- Tosu (Japonsko)
- Darchan (Mongolsko)
- Kaliningrad (Rusko)
Reference
editovat- ↑ heslo Žičice. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8.
- ↑ http://www.horydoly.cz/slovnik/agricola-z-krusnych-hor.html
- ↑ http://www.iliteratura.cz/Clanek/15465/kertesz-imre-clovek-bez-osudu-kaddis-za-nenarozene-dite
- ↑ http://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/brusewitz