Třetí vláda Donalda Tuska
Třetí vláda Donalda Tuska je koaliční polská vláda vedená Donaldem Tuskem. 12. prosince 2023 získala důvěru poslanců Sejmu, když ji podpořili politici Občanské koalice, Třetí cesty a Nové levice, a to poměrem 248 poslanců ze 449 hlasujících. Následně 13. prosince ministři nové vlády složili přísahu do rukou polského prezidenta Andrzeje Dudy.[1][2]
| Třetí vláda Donalda Tuska | |
|---|---|
 vláda Donalda Tuska 13. prosince 2023 | |
| Pořadí | dvacátádruha (od 1989) |
| Předseda | Donald Tusk |
| Místopředsedové | Władysław Kosiniak-Kamysz Krzysztof Gawkowski |
| Politické subjekty | Občanská koalice, Třetí cesta Nová levice |
| Jmenována | Andrzejem Dudou |
| Datum jmenování | 11. prosince 2023 |
| Vyslovení důvěry | 12. prosince 2023 A 248, N , Z / 449 |
| Posloupnost vlád | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První rekonstrukce vlády proběhla 13. května 2024, kdy v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu došlo ke změnám na čtyřech ministerských postech.[3]
Spor o veřejnoprávní média a rozpočet na rok 2024
editovatVláda v prosinci 2023 jmenovala nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu i státní tiskové agentury, které po osm let ovládala strana Právo a spravedlnost. PiS se naopak snaží zabránit ztrátě svého vlivu v médiích, a to i fyzickou přítomností svých poslanců v budovách mediálních organizací. Prezident Duda konfliktem o veřejnoprávní média (TVP a PAP) odůvodnil své rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024 navržený Tuskovou vládou.[4] Ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz v reakci na Dudovo veto následně vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP.[5]
Příslib obnovy právního státu a odblokování evropských fondů
editovatVláda vyjádřila zájem o zlepšení vztahů s Evropskou unií a slíbila obnovení právního státu. Koncem prosince 2023 ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová oznámila, že Polsko obdrželo prvních pět miliard eur z unijních podpůrných fondů. Evropská unie finance pro polský Národní plán obnovy zmrazila kvůli sporům o právní stát během úřadování předchozí vlády strany Právo a spravedlnost.[6][7] V květnu 2024 zastavila Evropská komise ve věci řízení celé řízení s tím, že vážné porušování zásad právního státu v zemi již nehrozí.[8]
Složení vlády
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ KOHOUTOVÁ, Magdalena. Nová polská vláda vedená Tuskem získala důvěru. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-12 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Polsko má novou vládu. Tusk a jeho ministři složili přísahu prezidentu Dudovi. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-13 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Duda appoints four new ministers following government reshuffle. TVP World [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Tuskův rozpočet pro Polsko neprošel. Prezident Duda ho vetoval kvůli sporu o veřejnoprávní média. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-23 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Polský ministr kultury rozhodl o nucené finanční správě u veřejnoprávních médií a státní agentury. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-27 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Evropská unie rozmrazila Polsku pět miliard eur, oznámila Varšava. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-28 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Polsko napravuje vztahy s Unií. Získalo první miliardy eur, které Brusel zmrazil kvůli sporům s PiS. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-28 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. EU ukončí řízení proti Varšavě. Riziko pro justici pominulo, řekla von der Leyenová. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu třetí vláda Donalda Tuska na Wikimedia Commons