stát

Katso myös: stat, štát

Tšekki

Substantiivi

stát m.

1. valtio

Taivutus

sijamuoto	yksikkö	monikko
nominatiivi	stát	státy
genetiivi	státu	států
datiivi	státu	státům
akkusatiivi	stát	státy
vokatiivi	státe	státy
lokatiivi	státu	státech
instrumentaali	státem	státy

Verbi

stát (imperfektiivinen)

1. seistä
2. olla jossain, sijaita (asioista joiden voi kuvitella olevan pystyssä, kuten rakennukset)

   Dům stojí u jezera. – Talo on järven vierellä.

3. seistä, pysyä paikallaan, olla keskeytyksissä

   Metro C mezi stanicemi Pražského povstání a Háje hodinu stálo. – C-metro seisoi tunnin Pražského povstánín ja Hájen asemien välillä.

4. maksaa, olla hintana

   Kolik to stojí? – Paljonko se maksaa?

5. refl.: se ~ tapahtua, sattua, käydä

   Jak se to stalo? – Kuinka se tapahtui?

   Jen zázrakem se nikomu nic nestalo. – Vain ihmeen kautta kenellekään ei käynyt mitenkään.

6. refl.: se ~ tulla joksikin

   Stala se lékařkou, když jí bylo 25. – Hänestä tuli lääkäri, kun hän oli 25.

   Velvyslancem v Moskvě se má stát Petr Kolář – Petr Kolářista tulee suurlähettiläs Moskovaan.

Taivutus

preesens	yksikkö	monikko
1. persoona	stojím	stojíme
2. persoona	stojíš	stojíte
3. persoona	stojí	stojí

preteriti	elollinen m.	eloton m.	feminiini	neutri
yksikkö	stál	stál	stála	stálo
monikko	stáli	stály	stály	stála