From u- + trpět.
utrpět pf (imperfective trpět)
- to suffer, to sustain
- utrpět ztrátu ― to suffer a loss
- to be damaged by, to be affected by
Conjugation
Infinitive
|
utrpět, utrpěti
|
Active adjective
|
utrpící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb utrpět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
utrpě |
—
|
feminine + neuter singular
|
utrpíc |
—
|
plural
|
utrpíce |
—
|
- “utrpěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “utrpěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “utrpět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)