Přeskočit na obsah

Jelisaveta Načićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jelisaveta Načić)
Jelisaveta Načićová
Narození31. prosince 1878 nebo 1878
Bělehrad
SrbskoSrbsko Srbsko
Úmrtí6. června 1955 nebo 1955 (ve věku 76–77 let)
Dubrovnik
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Alma materFakulta architektury Bělehradské univerzity
Povoláníarchitektka
Významná dílaKostel svatého Alexandra Něvského
Základní škola krále Petra I.
malé schodiště v Kalemegdanském parku
kostel svatého archanděla Michaela v Štimlji
dům knihkupce Marka Markoviće
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Základní škola, kterou navrhla Jelisaveta Načićová

Jelisaveta Načićová (v srbské cyrilici Јелисавета Начић; 31. prosince 1878 Bělehrad6. června 1955 Dubrovnik) byla první srbskou architektkou.

Jelisaveta studovala na katedře architektury Technické fakulty Veliké školy v Bělehradě (v té době jediné univerzity ve městě). Mezi její hlavní projekty patří budova základní škola „Krále Petra I.“ v blízkosti katedrálního chrámu v Bělehradě, dále kostel sv. Alexandra Něvského. Rovněž je autorkou kamenného schodiště na pevnosti Kalemegdan (naproti francouzské ambasády). V ateliéru Jelisavety Načićové byla rovněž odlita i socha Vítěze, hlavního symbolu města Bělehradu i pevnosti Kalemegdan. Je rovněž autorkou budovy jedné z bělehradských nemocnic; ta však byla zničena během bombardování města.[zdroj?]

Jelisaveta uspěla nejen jako vynikající student architektury, ale rovněž i díky tomu, že během svého působení na přelomu 19. a 20. století docházelo k bouřlivému rozvoji Bělehradu. Navrhla rovněž i budovu kostela v obci Štimlje na území dnešního Kosova.

Po první světové válce se Načićová přestala věnovat umělecké tvorbě a se svým manželem, se kterým se seznámila v zajateckém táboře v Maďarsku (kde byla v té době internována) se odstěhovala do Dubrovníku.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]