Tell Chassuna
| Tell Chassuna | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 36°10′ s. š., 43°6′ v. d. |
| Stát |  Irák |
  Tell Chassuna | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tell Chassuna nebo pouze Chassuna je archeologická lokalita 35 km jižně od dnešního Mosulu v severním Iráku. Leží na řece Tigridu a byla podle ní pojmenována pozdně neolitická chassunská kultura, v níž se vedle polonomádských lovců a sběračů poprvé v historii lidstva setkáváme se zemědělci, žijícími v trvalých osadách. Její hlavní osídlení datujeme do 2. poloviny 6. tisíciletí př. n. l.
Nejstarší mezopotamská osada byla objevena roku 1942 iráckým archeologem Fuadem Safarem. V letech 1943–1944 ji prozkoumali iráčtí archeologové. Výška tellu přesahuje 7 m údolí, v němž leží, a zabírá obdélníkové prostranství 200 × 150 m. Již v 1. vrstvě nalezli vědci příznaky zemědělské výroby.
Střední neolit
[editovat | editovat zdroj]Chassuna byla osídlena už ve středním neolitu v 1. polovině 6. tisíciletí př. n. l. Obyvatelé sem přišli zřejmě ze Sýrie a dali vzniknout tzv. protochassunské kultuře. Z této doby známe tři tábořiště uložená nad sebou (vrstva 1A). Archeologové tu nalezli ohniště a zbytky staveb obdobných staroneolitickým stavbám z Tepe Guranu v íránském Luristanu. Našla se tu šedá a šedohnědá keramika a plastickými ozdobami a keramika leštěná. Archaicky vypadá i keramika nalezená v následujících vrstvách 1B a 1C.
Mladý neolit
[editovat | editovat zdroj]Následující epocha, které patří archeologické vrstvy 2 a 3, je nazývána kulturou chassunskou a je obdobím rozkvětu tohoto sídla. V Chassuně nacházíme malé domky ze sušených cihel i domy o více místnostech, uprostřed osady byla náves, před každým domem byly zakopány nádoby na obilí, zvlášť stála budova pece. Velká kulatá stavba byla svatyní nebo shromažďovacím domem. V osadě byly uctívány ženské kamenné sošky. Počet obyvatel Chassuny odhadujeme asi na 500.
Mladší fáze mladého neolitu (vrstva 4) náleží samarrské kultuře, která chassunskou v severní Mezopotámii vystřídala.
Starý chalkolit
[editovat | editovat zdroj]Samarrská kultura přechází plynule do chalkolitu, v němž se začíná používat prvního kovu – mědi. Vrstva 5 v Chassuně je radiokarbonovým měřením datována asi k roku 5100 př. n. l. (s odchylkou 200 let). Jsou zde známy obytné budovy, které jsou už větší, mají sedm až patnáct místností, mnohé z nich ovšem byly skladišti. Oheň se zakládal na dvoře, který byl opatřen odvodňovací drenáží, cesty jsou dlážděny keramickými střepy. Zdi v místech trámů jsou zesilovány pilastry. Tento architektonický prvek se časem rozšiřuje po celé Mezopotámii hlavně v chrámové architektuře. Pohřbívalo se již mimo osadu ve zvláštním pohřebišti, v hrobech nalézáme milodary – keramiku, perly z různých hornin (vápenec, karneol, lapis lazuli). Zvětšují se sociální rozdíly mezi lidmi.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan Pečírka a kol., Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1982
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Tell Chassuna na Wikimedia Commons
- Satelitní snímek Chassuny
- Cultura Hassuna, španělsky
- Hassunská kultura, angl.
- Heslo v Encyklopedii Britannica, angl.
- Fotografie chassunských sošek
- Hakemi Use, popis nálezů chassunské a samarrské kultury Archivováno 6. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Berkay Dincer - Hassuna, angl.
