ࡱ> ` bjbj .?z%8<7`"@@@6666666$ 9hu;7Q7@@g7=(=(=(@@6=(6=(=(P5|6@ 5!>56,}7075%<&%<$6%<6 =(77'X7 KomentYe Epoch Times k nsk komunistick stran  st 4. nsk komunistick strana se stav proti pYrod The Epoch Times14. prosince 2004 PYedmluva Han vnuj velkou pozornost  Tao , znmmu tak jako  Cesta . Vdvnch dobch by byl krut csaY nazvn  hloupm vldcem, kter postrd Tao . Jakkoliv chovn, kter se neYd standardem  Tao nebo ctnosti , bylo nazvno  Nensledovn Cesty . I vzprajc se farmYi mli transparenty, kter hlsaly  doshnout Cesty (Tao) ve prospch Nebes . Lao c Yekl:  Existuje nco tajemnho a veakerho, co existovalo ji~ pYed Nebem a Zem. Tich, bezform, pln a nikdy se nemnc. }ijc naprosto vaude vdokonalosti, je matkou vaech vc. Neznm toho jmno; nazvam to  Cesta . Tohle napovd, ~e svt byl stvoYen z Tao . Ale vposlednch sto letech nhl invaze komunistickho pYzraku vytvoYila ntlak proti pYrod a lidskosti, m~ zposobila neuvYitelnou bolest a agnii, kter posunula lidskou civilizaci na pokraj zni en. Jej nsil, kter se odkln od Tao, je proti svtu a je mimoYdn zlou silou proti pYrod.  lovk je odrazem Zem a Zem je odrazem Nebes. Nebesa jsou odrazem Cesty a Cesta je odrazem sv vlastn pYirozenosti: (2) Vdvn n lid vYili vsoulad, harmonii a sou~it spYrodou. Lidstvo splv spYrodou a zvis na n. Tao vesmru se nemn. Vesmr funguje vsouladu sTao, podle Ydnch zposobo. Zem nsleduje zmny vpYrod, tak~e m tyYi ro n obdob. Nsledovnm uspoYdn vesmru a Zem se lidstvo bude tait zharmonickho ~ivota vd nosti a po~ehnn. Ztohoto dovodu si Han v~  sprvnho na asovn, pYzniv polohy a souladu slidmi . (3) Pro n vae  astronomie, geografie, kalendrn systm, medicna, literatura a dokonce spole ensk uspoYdn  nsleduje tohle pojet. Ale to, co komunistick strana prosazuje, je, ~e  lovk absolutn vyhraje vlku proti pYrod , a  filozofie o tYdnch bojch jsou jdrem tto vlky. Vzdoruj pYirozenosti Nebes a Zem. Mao Ce-tung Yekl:  Vychutnejte si boj proti Nebesom, jak to jen jde, u~ijte si boje proti Zemi, jak je to jen mo~n a u~ijte si boj proti lidskosti, jak je to jen mo~n. Komunistick strana si asi tyto boje vychutnv, ale lid tmito konflikty straaliv trp. ****************** I. Bojovat proti lidem, odstranit lidskost PYevrcen dobrho a zlho ni  lidskost Lidsk bytost by mla vprvn Yad ~t v souladu spYrodou a pak vsouladu se spole nost.  lovk pYi narozen je pYirozen dobr (4) a  Soucit je pYirozenost vaech lid (3) jsou nkter zmnoha vodtek, kter si lid pYi narozen ssebou pYina, jsou to vodtka, kter jim umo~Huj rozeznat dobr od zlho. KS naopak vY, ~e lidsk bytosti jsou jako zvYata, nebo dokonce stroje. Bur~oazie a proletarit jsou jen fyzick sly. Marx Yekl:  Fyzick sly mohou bt svr~eny pouze fyzickmi silami. VYil, ~e cel lidsk historie je pouze nepYetr~it vvoj lidsk povahy a ~e lidsk pYirozenost je vlastn nau en pYirozenost. VYil, ~e nic nen vrozen a ~e vae je vsledkem prostYed. Marx si myslel, ~e lidstvo je ve vaech pYpadech  spole ensk lovk , a nesouhlasil spojetm  pYrodnho lovka , kter pYedkldal Feuerbach. Marx Yekl:  Teorie se tak stv fyzickou silou vmoment, kdy ovldne masy lid. (5) Lenin vYil, ~e marxismus nemo~e pYirozen vzniknout uprostYed proletaritu, ale mus bt vatpen zvenku. Lenin dlal, co mohl, ale stle nemohl pYimt dlnky, aby vymnili ekonomick boje za politick boj, kter pYmo mYil na pYevzet moci. Tak~e vlo~il svoji nadji do  Teorie podmnnho reflexu , vydanou dr~itelem Nobelovi ceny Ivanem Petrovi em Pavlovem. Lenin prohlsil, ~e tato teorie  hraje dole~itou roli pro proletarit na celm svt . Trockij (6) dokonce marn doufal, ~e podmnn reflex by nejen psychologicky zmnil lovka, ale tak by jej zmnil fyzicky  stejnm zposobem jako psa, kter za ne slintat, kdy~ uslya odbjen zvonu kobdu. O ekval, ~e se vojci, kdy~ uslya vytYely, zmn, ~e budou jednat vce hrdinsky a obtuj svoj ~ivot komunistick stran. Od pradvnch dob lid vYili, ~e odmna pYichz po velkm sil. Za tvrdou prci je lovk odmnn bohatm ~ivotem. Lid opovrhovali lenost a vYili, ~e sklzen zisko bez odveden prce je nemorln. Komunismus se rozaYil po cel n jako mor a na vzvu KS si sdru~en gangy a nezamstnan rozdlili podu, rozkrdali soukrom majetky a tyranizovali lidi. Tohle se odehrvalo veYejn a pod attem zkona. Ka~d v, ~e je dobr respektovat sv rodi e a starat se o dti; je apatn, pokud nen brn ohled na stara a u itele. Starobyl Konfuciovo u en mlo dv sti: Xiao Xue (Zkladn nauka) a Da Xue (Pokro il nauka). U en Xiao Xue lovk zskval pYed 15. rokem ~ivota a zamYovalo se pYedevam na kulturu, obecn zdrav, spole ensk chovn a Ye . U en Da Xue zdorazHovalo sebeovldn a nabyt vdomost. Bhem kampan KS byla u en Lin Biaoa (7) a Konfucia kritizovna a strana vymazala veaker u en vysokch morlnch rovn ze studij, kter nabzela mladam generacm. Starobyl r en Yk:  Je jeden den mm u itelem, a j bych jej ml respektovat jako svho otce po zbytek svho ~ivota. 5. srpna 1966, Bian Zhongyun, u itelka na pekingsk universitn dv  stYedn akole byla studentkami donucena projt ulic spotupnou epic na hlav, aaty mla umazan ernm inkoustem a musela tlouci na popelnici. Na krk si musela povsit tabuli, a kdy~ ji donutili pokleknout, polili ji vaYc vodou a ubili ksmrti dYevnou hol shYebky. Xeditelka pekingsk universitn stYedn akoly byla studenty donucena klepat na rozbit umyvadlo a kYi et:  Jsem apinav ~ivel. Aby ji pon~ili, ostYhali j vlasy a do jej hlavy bili tak siln, ~e se j z n Yinula krev, jak se plazila po zemi. Ka~d si mysl, ~e je dobr bt ist a bt apinav je apatn. Ale KS propaguje  bute od blta od hlavy a~ kpat a dlejte t~kou prci, kter vm udl mozoly po celch rukch. Strana si mysl, ~e je dobr, kdy~ jsou vaae  ruce ern a chodidla ulepen od kravskho hnoje . Mysl si, ~e takov lid maj nejlepa morln standard, ~e by mli chodit na universitu, stt se leny strany, bt povaeni a nakonec by se mli stt ist komunistickmi nstupci KS. Lidstvo udlalo krok doYedu, proto~e nashrom~dilo vdomosti, ale podle KS bylo zskn vdomost pova~ovno za apatn. Intelektulov byli pova~ovn za smradlavou devtou kategorii  na stupnici od jedn do devti. Intelektulov se museli u it od negramotnch a museli bt pYevychovni chudmi farmYi pYed tm, ne~ mohli za t nov ~ivot. Aby se dalo pokra ovat vpYevchov intelektulo, pYednaejc zUniverzity Tsinghua byli vyhoatni na ostrov Carp vNanchangu, provinicii Jiangxi. V tto oblasti se velmi rozaYila schistosomiza(8), a dokonce musel bt ztto oblasti pYesthovn mstn pracovn tbor. PYednaejc byli infikovni, hned jak se dotkli vody vYece, a rozvinula se u nich cirhza, m~ ztratili schopnost pracovat a ~t. Na podnt bvalho nskho pYedsedy vldy Zhou Enlaie, Kambod~sk komunistick strana (Khmer Rouge) vedla pronsledovn intelektulo a~ khranici svch mo~nost. Vaichni vYili, ~e kdo m nezvisl myalen, mus bt napraven jak duaevn, tak fyzicky. Od roku 1975 do 1978 byla jedna tvrtina kambod~sk populace zabita. NkteY lid byli zabiti pouze proto, ~e na jejich tvYch byly znmky toho, ~e nosili brle. Po vtzstv komunismu vKambod~i vroce 1975 za al Pol Pot zakldat socialismus   nebe vlidsk spole nosti - kter propagoval spole nost bez tYd, bez mstskch a venkovskch rozdlo, bez ~dn mny a komer nch obchodo. Nakonec byla rozbita struktura rodiny a vznikly mu~sk a ~ensk pracovn tmy. Vaichni byli nuceni pracovat a jst pohromad a nosit ty stejn ern, revolucionYsk nebo vojensk uniformy. Man~el se smli setkat jen jednou tdn, a to pouze seschvlenm. Komunistick strana prohlaauje, ~e ni eho, co se vztahuje kNebi a Zemi, se neboj. Marn doufala, ~e pYemn Nebe a Zemi, a naprosto opovrhovala spravedlivmi elementy a silami uvnitY vesmru. Mao Ce-tung, kdy~ studoval vHunanu, napsal:  V historii proaly vaechny nrody velkmi revolucemi. Umyt starch vc a obarven je novmi barvami pYineslo velk zmny ~ivota a smrti. Je to stejn se zni enm vesmru. Zni en vesmru nen ur it posledn zni en, a zni en zde bude znamenat zrozen na druh stran. Vaichni o ekvme zni en vesmru, proto~e zni enm starho vesmru dostaneme nov vesmr. A nen tento lepa ne~ ten star vesmr?! Nklonost je pYirozen emoce man~elo, dt, rodi o a pYtel. Vvoj tchto vztaho je v lidsk spole nosti normln. Dky nepYetr~itm politickm kampanm KS zmnila lidi na vlky, nebo spa na zvYata, kter jsou daleko krutja a zuYivja. Existuje starobyl r en:  TygYi nikdy nejed sv mlata, a koliv jsou krut a divok zvYata. Ale pod vldou KS se vyzrazovn tajemstv rodi o a dt nebo man~ela i man~elky stalo velmi b~nm jevem, stejn jako pln vzdn se rodinnch vztaho. Na zkladn akole vPekingu vpolovin 60. let, jedna u itelka nechtn dala dohromady slova  socialismus a  selhn vkvzu, kter pYipravovala pro sv studenty. Studenti upozornili na jej in Yednky KS, co~ nakonec zposobilo, ~e byla kritizovna a dostala vpov. Studenti ji ka~d den na veYejnch setknch pleskali pYes obli ej. Jej dcera se zYekla jejich vztahu. Kdykoliv se nco pYihodilo, dcera odhalila mminy  nov tYdn poty ky bhem tYdnch setkn. V tomto neatst, trvajcm nkolik nsledujcch let, bylo u itel inou jedinou prac uklzen akoly a zchodo den co den. Lid, kteY za~ili kulturn revoluci, by nemli nikdy zapomenout na Zhang Zhixin, kter byla poslna do vzen, proto~e Yekla pravdu a kritizovala Maa kvoli jeho selhn ve Velkm Skoku VpYed. VzeHsk policie ji asto svlkala aaty, spoutvala j ruce za zdy a vhazovala ji do mu~sk cely, kde ji vzni hromadn znsilHovali, a~ zealela. Vzen mlo obavy, ~e by kYi ela njak slogany pYi poprav, a tak j pYitla ili hlavu na cihlu a uYzli j jazyk bez jakhokoliv umrtven. Tak vposlednch letech KS pou~ila stejn prostYedky na podncovn nenvisti a nsil pYi pronsledovn Falun Gongu. Komunistick strana potla uje ctnostnou lidskou povahu a podncuje, ml ky pYihl~ a vyu~v zl lidsk strnky, aby posilnila svoji vldu. V jedn kampani za druhou jsou lid se svdomm kvoli strachu zmo~nho nsil nuceni ml et. Komunistick systm pln ni  universln morln standardy a pln pYevrac pojet dobrho a zlho a esti a hanby, kter lidstvo udr~ovalo po tisce roko. Zlo, kter pYekra uje princip vzjemnho vytvYen a vzjemnho potla ovn Lao c Yekl:  Cel svt v, co je krsn, dky tomu, ~e existuje zka~enost; v, co je laskavost, dky tomu, ~e existuje nevldnost. To je dovod, pro  mt a nemt se navzjem vytvYej, obt~nost a jednoduchost ksob navzjem smYuj, pro  se dlouh a krtk vsob odr~, vysok a nzk ksob klon, hlas a zvuk se navzjem harmonizuj a vpYedu a vzadu se navzjem doplHuj. Jednoduae Ye eno, princip vzjemnho vytvYen a vzjemnho potla ovn vlidskm svt existuje. Nejen lid jsou rozdleni na dobr a zl, ale dobro a zlo tak existuje vka~dm jednotlivm lovku. Dao Zhi, idol bandito ve starovk n, Yekl svm nsledovnkom:  Bandit by mli nsledovat  Cestu tak. Pokra oval dle a rozebral to, ~e bt banditou by mlo tak znamenat bt  estn, odv~n, spravedliv, moudr a dobrotiv . To znamen, ~e ani bandita nemo~e svvoln Ydit. Tak on mus nsledovat ur it pravidla. PYi zptnm pohledu na historii KS mo~eme Yct, ~e je pln intrik, zrad a ~e tam nen nikdo, kdo by zdobr vole dodr~oval njak pravidla nebo pYikzn. NapY. co bandit uznvaj nejvce, je to, co je  spravedliv . Dokonce i mstnost, kde si rozdluj lup, nazvaj  SH Spravedlnosti pro Rozdlovn KoYisti . Ale soudruzi uvnitY KS, kdykoliv se objev krize, za nou obviHovat a odhalovat vci jeden na druhho, a dokonce na sebe vzjemn vytvYet falean obvinn. Vezmme si napYklad Generla Peng Dehuai (9). Mao Ce-tung, kter dYve farmaYil, samozYejm vdl, ~e je nemo~n vyprodukovat 130 tisc jin (10) zrn na mu (11) a ~e to, co Peng Yekl, byla vaechno pravda. Vdl tak, ~e Peng neml ~dn zmr pYevzt jeho moc, nehled na skute nost, ~e mu Peng zachrnil nkolikrt ~ivot, kdy~ Peng bojoval proti 200 tiscovmu vojsku Hu Zongnana pouze s20 tisci svmi vojky bhem vlky KS proti KMT (Kuomintang, Nrodn strana). Nicmn hned jak Peng vyjdYil svoj nesouhlas sMaem, Mao vybuchl vzteky a okam~it hodil do smet oslavnou bseH o Pengovi, kterou napsal:  Kdo trouf si jezdit na hYbet kon a vstt se vzty enou rukou svrajc me   pouze na generl Peng! Mao byl rozhodnut Penga zabt, navzdory Pengov ualechtilosti a tomu, ~e Maovi nkolikrt zachrnil ~ivot. KS spa brutln zabj, ne~ by vldla dobrotivou politikou; pronsleduje sv vlastn leny a je zamstnna internmi spory o pohrdn soudru~stvm a osobn loajalitou; pYichz o nsk teritorium, jednajc ostudn jako zbablec; dl ze sebe nepYtele spravedliv mysli a vry, postrd prozravost a moudrost; opakovan zahajuje masov hnut, co~ odporuje zposobu, jakm by moudr lovk vldl nrodu. Kdy~ to cel zv~me, KS zaala tak daleko, ~e upustila od zkladnho po~adavku, ~e  i bandit by mli nsledovat Cestu. Jej zlo daleko pYekro ilo principy vzjemnho vytvYen a vzjemnho potla ovn ve vesmru. KS se stav upln proti pYrod a lidskosti, proto~e udlala zmatek vtom, kde jsou kritria dobra a zla, a pYevrac principy vesmru. Jej nezkrotn arogance doshla vrcholu a je odsouzena kplnmu zhroucen. II. Bojovn se Zem poruauje principy pYrody a zposobuje mnoh pohromy TYdn rozbroje dosahuj a~ k pYrod Jin Xinhua, kter uko il studia na stYedn akole vShanghaii vroce 1968 a byl lenem stlho vboru stYedoakolsk Rud Gardy vShanghaii, byl vbYeznu 1969 posln na venkov provincie Heilongjiang, aby proael pYevchovou. 15. srpna 1969 se zhorskch oblast pYivalily divok povodn a brzy zaplavili oblasti vokol Yeky Shuang. Jin sko il do prudkch proudo, aby opravil dva posunut konce elektrickch drto pro svoj pracovn tm, a utopil se. Nsledujc text jsou dva Jinovy zpisy pYed tm, ne~ zemYel. 4. ervence Za nm pocieovat v~nost a napjatost tYdnch rozbrojo na venkov. Jako len Rud Gardy prezidenta Maa stojm pln pYipraven bojovat proti zpte nickm silm snepYemo~itelnou Myalenkou Mao Ce-tunga jako svoj zbran. Jsem odhodln tohle dlat, i kdyby to znamenalo obtovat svoj ~ivot. Budu bojovat, bojovat a bojovat svmi nejlepami schopnostmi, abych upevnil diktaturu proletaritu. 19. ervence TYdn nepYtel vt pracovn brigd byli stle arogantn. Vzdlan mlde~ pYiala na venkov, prv aby se zapojiila do tYech hlavnch revolu nch hnut na venkov, pYedevam do tYdnch bojo. Mli bychom se spolehnout na tYdu chudch a na ni~a stYedn vrstvu zemdlco, mobilizovat masy a potla it aroganci nepYtel. My, vzdlan mlde~, bychom mli v~dy dr~et velik transparenty sMao Ce-tungovmi Myalekami, nikdy nezapomenout na tYdn boje a nikdy nezapomenout na diktaturu proletariatu. Jin ael na venkov smyalenkou, ~e bude bojovat proti Nebi a Zemi a ~e pYetvoY lidskost. Jeho zpisky odhaluj, ~e jeho mysl byla pln  bojo . Rozthl myalenku  bojovn slidmi na zpasen sNebem a Zem, a nakonec za to polo~il ~ivot. Jin je typick pYpad filozofie boje a zroveH se bezpochyby stal jej obt. Engels jednou Yekl, ~e svoboda jz  $ & ( * > BL`@,R,x,,,,--/>>[[zggggZs8t2xP2޸ޫuuuuhchaU hF6hF6CJOJQJaJhFCJOJQJ]aJhF6CJOJQJ]aJhFCJOJQJ^JaJhFCJOJQJaJhF5CJOJQJaJhFCJaJhF5CJOJQJ\aJhF5CJOJQJ\aJhFhF5CJOJQJ\aJhF5CJOJQJ\aJ&z| & ( * > "~ `$da$dKkd$$If0#634a $$Ifa$$Ifv '*/v0(358>AEGJNBSWW[[[[^(`bhflpddpXsZss8tw2xJxR{l{Pȁ6~RNPܞޞd d&dPe odraz nevyhnutelnosti. Mao Ce-tung ktomu pYidal:  a pYemny svta . Tento posledn dodatek pln odhalil pohled KS na pYrodu, konkrtn - pYemnu pYirody.  Nevyhnutelnost , jak j rozum komunisti, je zle~itost mimo dosah jejich zornho pole a  vzorce , jeho~ povod je za hranicemi jejich chpn. VY, ~e pYroda a lidskost mohou bt podrobeny zmobilizovnm osobnch iniciativ k pochopen objektivnch principo. Komunisti pYi svm sil o zmnu pYrody udlali vRusku i v n, svch dvou pokusnch oblastech, velk nepoYdek. Lidov psn zdoby Velkho Skoku VpYed ukazuj aroganci a hloupost KS:  Ae se hory zohnou a Yeky ustoup stranou ;  ~dn }lut CsaY vnebi nen a na zemi nen Dra  Krl. J jsem }lut CsaY a j jsem Dra  Krl. J rozk~u tYem horm a pti roklinm, aby ustoupily, a tady pYichzm! Komunistick strana pYisla! A sn pYialo ni en povodn harmonickho svta a naruaen rovnovhy pYrody. Ni en pYrody zposobuje, ~e KS sklz, co zasela KS vrmci sv politiky, kde obil je zkladnm pojtkem vaech programo, promnila bez jakchkoliv omezen rozlehl oblasti horskch svaho a pastvin vornou podu a zaplnila nsk Yeky a jezera, aby vytvoYila rodnou podu. Jak byl vsledek? KS tvrdila, ~e produkce obil vroce 1952 pYeshla produkci za vldy Nrodn strany, avaak co KS neodhalila, bylo, ~e a~ do roku 1972 celkov produkce obil nepYeshla produkci, kter zem dosahovala za mrumilovn vldy Qianlonga z dynastie Qing. Dokonce i do dneanho dne je promrn produkce obil na jednoho obyvatele stle o hodn ni~a ne~ za dynastie Qing. Vporovnn sdynasti Song, kdy zemdlsk produkce v n byla na vrcholu, jde o pouhou jednu tYetinu. Bezohledn kcen stromo a zavodHovn a urovnvn Yek a jezer vystilo vdrastick naruaen ~ivotnho prostYed v n. Dnes jsou nsk ekosystmy na pokraji zhroucen. Vysouaen Yeky Hai a }lut Yeky a zne iatn Yeky Huai a Jang-c pYeruailo ~ivotn dole~itou linii, na kter nsk nrod zvisel, aby pYe~il. Spolu se zmizenm pastvin voblastech Gansu, Quinhai, VnitYnho Mongolska a Xinjiangu si do centrlnch ploain prodraly cestu mraky psku. V50. letech 20. stol. KS pod vedenm sovtskch experto postavila vodn elektrrnu na }lut Yece. Tato elektrrna dosahuje vrobn kapacity pouze na rovni stYedn velk Yeky, pYesto~e }lut Yeka je druhou nejvta Yekou ny. Aby vae bylo jeat hora, tento projekt zposobil, ~e ve vrchnch secch Yeky se hromad bahno a psek, a zvedl nadmoYskou vaku Ye iat. Kvoli tomu pak i mrn zplava zposob obrovsk ztrty na ~ivotech a majetku lidem na obou stranch Yeky. Vroce 2003 doalo kzplavm na Yece Wei, jej~ maximln protokov rychlost tehdy doshla 3700 kubickch metro za sekundu, co~ je rychlost, ke kter mo~e dojt jednou za tYi a~ pt let, a pYesto zposobila katastrofu, kter nemla obdoby za poslednch padest let. Vkraji Zhumadian vprovincii Henan bylo postaveno velk mno~stv rozshlch pYehrad. Vroce 1975 se hrze tchto pYehrad vrychlm sledu za sebou zYtily. Bhem pouhch dvou hodin se 60 000 lid utopilo a celkov po et obt doshl sla 200 000. To, ~e KS pokra uje ve svm bezohlednm po nn na nsk zemdlsk pod, vy~aduje pozornost. Hrz na Yece Jang-c a projekt pYemstn ji~nch vod na sever jsou pokusy KS o zmnu pYrodnch ekosystmo sinvesticemi tajcmi stovky miliard dolaro. Nehled na ony mal a stYedn velk projekty pro  boj se zem . Mimoto KS jednou navrhla, ~e pou~ije atomov bomby kprudkmu otevYen projezdu na Quinhajsko-tibetsk ploain, aby zmnila pYirozen ~ivotn prostYed vzpadn n. PYesto~e pohrdn KS svou zem a jej arogance aokovalo svt, daly se o ekvat. Vhexagramech (Ba Gua) Knihy promn pova~ovali nat pYedkov nebe za Qian neboli tvoYiv a uctvali je coby nebesk Tao. Zemi pova~ovali za Kun neboli vnmajc a v~ili si vnmajcch ctnost. Kun, hexagram nsledujc Qian, je vKnize promn vysvtlen takto: Jsouc vhexagramu Kun, povaha Zem se rozprostr a odpovd. V souladu stm Ydc osoby spravuj a podporuj vci shojnmi ctnostmi. Konfuciovy poznmky ke Knize promn Ykaj:  Dokonal je velikost Kun; poskytuje zrozen vaem bytostem. Konfucius dle prohlsil o povaze Kun:  Kun je nejjemnja, avaak vpohybu je pevn. Je nejklidnja, avaak ve sv povaze nejenergi tja. Skrze nsledovn zskv svho pna, pYesto vaak udr~uje svou pYirozenost, a tak pYetrvv. Zahrnuje vaechny vci a je oslniv vpYemn. Toto je cesta Kun  jak je poddajn, snaejc nebe a v ase se pohybujc. Jednoduae Ye eno, jedin ve vnmajcch ctnostech matky zem, mkkosti, klidnosti a snaenlivosti ve svm nsledovn nebe, mohou vaechny vci na zemi trvat a vzkvtat. Kniha promn ns u  sprvnmu postoji knebeskmu Tao a pozemskm ctnostem a ~d ns, abychom nsledovali nebe, chovali vrnost kzemi a mli ctu kpYrod. Avaak KS, zneuctvajc Qin a Kun, u   zpasen snebem a boj se zem . Po libosti plen pYrodn zdroje zem. Nakonec bude nevyhnuteln potrestna nebem, zem a zkonem pYrody. ****************** III. Bojovn proti Nebi, potla ovn nbo~enstv a zavrhnut vry vBoha Jak mo~e omezen ~ivot pochopit neomezen as vesmru? Einsteinov syn Edward se jednou svho otce zeptal, jakto ~e je tak slavn. Einstein ukzal na slepho brouka na ko~enm m i a odpovdl, ~e brouk nev, ~e cesta, po kter leze, je zakYiven, ale  Einstein to v . Einsteinova odpov mla opravdu hlubok dosah. Jedno nsk pYslov vyjadYuje podobn smysl:  Ty neva, jak je skute n vzhled hory Lu, prv proto, ~e sm jsi uvnitY hory. Aby lovk porozuml systmu, mus ztohoto systmu vystoupit a pozorovat jej. Tak~e somezenmi pYedstavami lidstvo nebude nikdy schopno pochopit skute nou podstatu nekone nho vesmru a vesmrnho asu, a tak vesmr nav~dy zostane pro lidstvo zhadou. Sfra, kterou vda nedok~e pYeshnout, patY do metafyziky nebo ideologie, sfry  vry . Vra, myalenkov aktivita, kter zahrnuje zkuaenost a pochopen ~ivota, vesmrnho asu a vesmru, se nachz za hranicemi toho, co je schopna Ydit politick strana.  Ponechte csaYi, co je csaYovo, a Bohu, co je vc Boha. (12) Avaak KS, vychzejc ze svho ubohho a absurdnho pochopen vesmru a ~ivota, nazv vae mimo svch teori  povrami a ti, kteY vY vboha, mus podstoupit vymvn mozku a jsou nuceni ke konverzi. Ti, kteY se odmtaj sv vry vzdt, jsou ur~eni, nebo dokonce zabjeni. pravdov vdci maj velmi jasn nzor na vesmr, a nikdy by nepopYeli bezmezn  neznmo svmi omezenmi teoriemi. Proslul vdec Newton ve sv knize Principy matematiky, vydan vroce 1678, detailn popsal zkony mechaniky, tvoYen pYlivu a pohybu planet a vypo tal pohyby uvnitY solrnho systmu. Newton, kter byl tak neoby ejn vzdlan, opakovan prohlsil, ~e jeho kniha je pouhm popisem povrchnch jevo a ~e se naprosto neodv~ hovoYit o skute nm vznamu nejvyaaho Boha pYi stvoYen vesmru. Vdruhm vydn Principo matematiky Newton o sv vYe napsal:  Tento nejkrsnja systm slunce, planet a komet mo~e fungovat jen zuposlechnut rady a pod vldou inteligentn a mocn bytosti& Tak jako slep mu~ nem pYedstavu o barvch, tak tak my nemme ~dnou pYedstavu o zposobu, kterm vaevdouc Boh chpe a vnm vaechny vci. Nechme te stranou otzky, zda-li existuj nebesk krlovstv, kter pYesahuj tento vesmrn as, a zda-li ti, je~ hledaj Cestu, se mohou navrtit zpt ke svm bo~skm po tkom a skute nm podstatm. Na jedn vci se vaichni shodneme: ti, ji~ maj spravedlivou vru, vaichni vY, ~e dobro plod dobro a zlo bude potrestno. Spravedliv nbo~enstv hraj velmi dole~itou roli vudr~ovn lidsk morlky na ur it rovni. Od Aristotela poEinsteina zde existovala vra vexistenci trvn zkona ve vesmru. Lidstvo nikdy nepYestalo ptrat po pravd vesmru rozli nmi prostYedky. Pro  nemo~e bt vedle vdy uznno tak nbo~enstv, vra a kultivace jako jin cesty a prostYedky, skrze kter mo~eme odkrt univerzln pravdu? KS ni  spravedliv nbo~enstv lidstva Vaechny nrody tradi n vYily vboha. Prv dky sv vYe vboha a karmick pY inn souvislosti dobra a zla lidstvo krotilo samo sebe a udr~ovalo spole enskou mravnost. Ve vaech dobch a napY  svtem u ila pravovrn nbo~enstv na zpad a konfucianismus, buddhismus a taoismus na vchod, ~e opravdov atst pochz zvry vboha, uctvn nebe, zdobroty klidem, opatrovn toho, co lovk m a zvd nosti lovka za po~ehnn. Zkladn premisou komunismu je ateismus  pYesvd en, ~e neexistuje ~dn buddha, tao nebo minul ~ivoty, ~dn pYat ~ivot, ~dn odplata. A tak vaichni komunist vroznch zemch Ykali chudin a celmu proletaritu (13), ~e nemus vYit vBoha; ~e nemus platit za to, co dlaj; a ~e nemus nsledovat zkony a chovat se sluan. Naopak by mli u~vat lst a nsil, aby zskali bohatstv. CsaYi ve starovk n, ji~ byli pova~ovni za nejvae vzneaen, stle jeat umiseovali sami sebe do pozice n~e nebe a sami sebe nazvali syny nebe. Vedeni a kontrolovni  vol nebe as od asu vydali csaYsk edikt, kde hanli sami sebe a kli se nebi. Komunist vaak vyjdYen vole nebe pYevzali na sebe. Neomezovni ~dnmi pravidly ani zkony si mohou dlat, co chtj. Vsledkem je, ~e msto  pozemskho rje vytvoYili peklo na zemi. Marx, praotec komunismu, vYil, ~e nbo~enstv je duchovnm opiem lidstva. Obval se, ~e lid budou vYit vBoha a jeho komunismus nepYijmou. Samotn prvn kapitola knihy Engelsovy Dialektiky pYrody obsahuje kritiku metafyziky a mystiky. Engels prohlsil, ~e vaechno vprobhu stYedovku i pYed nm mus ospravedlnit svou existenci pYed soudem lidskho rozumu. Ve sv poznmce pova~oval sebe a Marxe vtakovm soudu za soudce. Bakunin, anarchista a Marxov pYtel, hovoYil o Marxovi ve stejnm duchu:  Lidem se jevil jako Boh. Coby Boha nesnesl nikoho krom sebe. Chtl, aby jej lid uctvali jako Boha a prokazovali mu pocty jako modle. Vopa nm pYpad je slovn napadal i pronsledoval. Tradi n pravovrn nbo~enstv stav pYirozen pYek~ky komunistick aroganci. KS ztratila vaechnu svou rozvahu pYi hore nm pronsledovn nbo~enstv. Bhem Kulturn revoluce bylo svr~eno mnoho chrmo a meait a mniai byli potupn vystavovni vprovodech na ulicch. 90 procent tibetskch chrmo bylo poakozeno. Gong Pinmei, aanghajsk katolick knz, byl KS pronsledovn kvoli sv vYe. Tyransk re~im jej postavil za mY~e takYka na pol stolet, z eho~ vce ne~ tYicet let byl vznn vizolaci. KS na nj nejednou tla ila, aby se zYekl sv vry a uznal veden  vlasteneckho vboru TYech j (14) KS vmnou za sv propuatn. Gong odmtl. Pot, co byl zvzen propuatn, odeael koncem 80. let do Spojench stto. Kdy~ ve vce ne~ devadesti letech zemYel, zanechal za sebou zve, vn~ stlo:  A~ u~ KS nebude u moci, pYesuHte moj hrob zpt do `anghaje. Dokonce i dnes pokra uje KS vnbo~enskm pronsledovn a zatk destky tisc kYeseano chodcch do kostela. Tvrd zkrok KS probhajc vposlednch letech proti praktikujcm Falun Gongu, kteY jsou zastnci principo pravdivosti, soucitu a snaenlivosti, je rozaYenm jej doktrny  zpasen snebem , jako~ i nevyhnutelnm vsledkem nsilnho obracen lid proti jejich voli. Ateisti t komunist maj radost ze zpasen snebem a pokouaej se potla it lidi vYc vboha. Jejich hloupost nemo~e bt vyjdYena slovy; pojmy jako arogance i zpupnost nedok~ vystihnout ani zlomek skute nosti. ****************** Zvr Komunistick praxe v celm svt selhala. diang Ce-min, bval vodce poslednho velkho komunistickho re~imu na svt, Yekl vbYeznu 2002 zpravodaji Washing Postu toto:  Kdy~ jsem byl mlad, vYil jsem, ~e komunismus brzy zvtz. Takto u~ neuva~uji. Vsou asnosti je po et tch, kteY opravdov vY vkomunismus, velmi mal. Komunistick hnut je pYedur eno kzniku, proto~e poruauje zkon vesmru a odporuje nebeskmu Tao. Takovto proti-vesmrn sla bude bezpochyby potrestna vol nebe a bo~skmi duchy. PYesto~e KS optovn pYe~ila krize tm, ~e zmnila tvY a chytala se poslednch stbel, kter by ji mohla zachrnit, jej nevyhnuteln konec je vaem jasn. KS tm, jak shazuje sv povabn platky jeden za druhm, odkrv svou pravou podstatu plnou chtivosti, nsil, nestoudnosti, zbablosti a odporu kvesmru. Dodnes pokra uje vovldn mysl lid, pokYivuje lidskou etiku, a tak pustoa lidskou morlku, mr a pokrok. Rozlehl vesmr ssebou nese nezvratitelnou voli nebe, je~ mo~e bt nazvna tak vol boho nebo zkonem a silou pYrody. Lidstvo bude mt budoucnost, jen pokud budou lid respektovat voli nebe, nsledovat bh pYrody, dodr~ovat zkon vesmru a milovat vaechny bytosti pod nebem. Poznmky: Lao c (tak znm jako Lao Tzu, Li Er i Li Dan), nsk fiosof, ~il ve 4.stol. pY. n. l. Je mu pYisuzovno autorstv Tao Te-eingu (Dao De Jingu, Tao-Te Chingu), povodn knihy taoismu. Tao Te-eing, kapitola 25. Kniha Menciova. Verae tY (San Zi Jing), tradi n nsk text pro zkladn vzdln. Karl Marx,  PYspvek ke kritice Hegelovy filozofie pravdy . Lev Trockij (1879-1940), rusk teoretik komunismu, historik, vojensk vodce, zakladatel rusk Rud armdy. Zavra~dn Stalinovmi agenty vMexico City, zemYel 22. srpna 1940. Lin Biao (1907-1971), jeden znejvyaach vodco KS, slou~il pod Mao Ce-tungem coby len nskho politbyra, kde byl mstopYedesdou (1958) a ministrem obrany (1959). Lin je pova~ovn za strojce nsk Velk kulturn revoluce. Vroce 1966 byl jmenovn Maovm nstupcem, ale vroce 1970 upadl vnemilost. Kdy~ si Lin uvdomil svoj pd, byl podle zpravodajo zapleten do pokusu o sttn pYevrat, a jakmile bylo toto dajn spiknut vyzrazeno, pokusil se uprchnout do SSSR. Bhem letu, kdy se pokusil uniknout soudnmu sthn, se jeho letadlo vMongolsku zYtilo a Lin zemYel. Schistosomiasis je nemoc zposoben parazitickmi ervy. Infekce se objevuje po styku skontaminovanou vodou. Provodnmi znaky nemoci jsou hore ka, nachlazen, kaael a bolest svalo. Ve v~njach pYpadech nemoc zposobuje poakozen jater, stYev, plic a mo ovho mchYe, ve vzcnch pYpadech zchvaty, ochrnut nebo znt mchy. Peng Dehui (1898-1974), nsk komunistick generl a politick vodce. Peng byl hlavnm velitelem vKorejsk vlce, mstopYedsedou ve Sttn rad, lenem politbyra, ministrem obrany vletech 1954-1959. Zoficilnch posto byl sesazen pot, co nesouhlasil sMaovmi levicovmi postoji na Lushanskm plnu KS vroce 1959.  Jin je nsk mrov jednotka vhy. 1 jin = 0,5 kg.  Mu je nsk jednotka promYen ploanho obsahu. 1 mu = 0,165 akru. Matoua; 22,21. Proletarit Lumpo, hrubji pYekldno jako dlnci zchudinskch tvrt. Tento termn ozna uje tYdu vyvrhelo, zvrhlko i podzemnch ~ivlo, kteY tvoY st populace vpromyslovch centrech. PatY zde ~ebrci, prostitutky, zlo inci, osoby, je~ byly vyYazeny zpromyslov vroby, a vaechny druhy pon~ench, degradovanch i zvrhlch osob. Tento termn byl ra~en Marxem v TYdnm boji ve Francii , 1848-1850. Vlasteneck vbor TYech j (nebo tak vlasteneck crkev TYech j, VCTJ) je uskupen KS.  Trojjednotnou se mysl  samosprvn, sobsta n, sebepropaga n . Trojjednotn vlasteneck komise po~aduje po nskch kYeseanech, aby zpYetrhali pojtka skYeseany mimo oblast ny. TJVC m pod kontrolou vaechny nsk kostely. Kostely, kter se nepYipojily kTJVC, byly nsiln donuceny kuzavYen. Vodcov a nsledovnci nezvislch kostelo jsou pronsledovni a asto odsouzeni kodnt svobody. Pro pYe ten povodnho lnku v natin kliknte zde     PAGE  PAGE 1 26RN6N$*Ƭάܬ*,FLRXJPƱȱ4Z\ȵʵ̵ǵǵǵǦǦǦǵǦǦǦǵǵǦǦǦǵǦǵǦǦǵӑ(hF5CJOJPJQJ\^JnHtHhF6CJOJQJ]^J"hFCJOJPJQJ^JnHtHhFCJOJQJ^JhF5CJOJQJ\^JhFhFCJOJQJaJhF7CJOJQJaJ7,.ȱʱ\^ʵ̵JLLd$a$NNv(*0 vx|~橣橣h0JmHnHuh h0Jjh0JUjhFUhFCJOJQJ^J *hFhFCJOJQJaJ hF5\ hF6]hFhFCJOJQJaJhFCJOJQJ9LNPR02bfxzNPv$da$d&(vLVF&tvhd^hh^h & Fvz|hd^h &`#$gdF,1h. A!"#$% g$$If!vh55#v#v:V 6,534D@D NormalCJ_HaJmHnHsHtHR@R Heading 1$@&5CJOJPJQJ\^JtHDA@D Default Paragraph FontVi@V  Table Normal :V 44 la (k@(No List <U@< Hyperlink7>*S*Y(ph3HOH bodyddd[$\$CJOJQJaJ0O0 p1CJOJQJaJo(B^@"B Normal (Web)dd[$\$FB@2F Body TextCJOJPJQJ^JtH4 @B4 Footer  !.)@Q.  Page Numberez =>pq? 0 x ~;]MZ!I#%''))))L+,[-4/i2z4555678%899;<?C@@@@CCrEsEUHVHNIOIKKLLMLMMMMNN2P3PPPPHQIQQQTTaT_V`VYY\\\\`^a^__aabbddedddgg@hAhQiRi+j,j?jEjFjkkHlIlmm o o oooooo?p|p*qfstu'vnv}vxzzzz>z?zAzBzDzEzGzHzJzKzTzUzVzazbzczfz000000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@0@00P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P0P 0P 0P 0P 0P 0P 0P 0P 0P 0P 0 P 0 P 0 P 0 P 0 P00000y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00@0@0y00y00$  $$$'2BpLvCEFD  '!!8@0(  B S  ?=>oq?A  )*CD$LM##%%))*,////5555&6(677>8?8w:x:;;<<>>>>??F?G???@@BBCCrEsEEETHVHsHtHMIOIKKKKKKLLKLMLPLRLkLmL~LLMMMMMMMMNNNNOOOO1P3PTPVPPPHQIQQQTT`TaT_V`V}X~XYY\\\\`^a^<_>___aabbddedddffffffffgg(h)h=hAhQiRi+j?jEjFjjjkkHlIlmmmm o ooooopp{p|pppttuuuuvv'v(v x xzz>z?z?zAzAzBzBzDzEzGzHzJzKzczfz<>oq>@  / 0 w x }~:;\]LMY!Z!H#I#%%''''))))))K+L+,,Z-[-3/4/h2i2y4z45555667788$8%89999;;<<??B@C@@@@@CCqEsETHVHMIOIKKKLMLMMMMNN1P3PPPPPGQIQQQTT`TaT^V`VYY\\\\_^a^__aabbcdedddgg?hAhPiRi*j,j>j?jDjFjkkGlIlmm o ooooooooo>p?p{p|p)q*qesfsttuu&v'vmvnv|v}vxxzz=z?z?zAzAzBzBzDzEzGzHzJzKzczfzq))8%899C@_@sEE?jEj oooop*qv'v[v}v?z?zAzAzBzBzDzEzGzHzJzKzczfz?z?zAzAzBzBzDzEzGzHzJzKzczfznC% nF%}%1c"F8yhdĠ;j$gĒ%wb^`o(.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.^`o(.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L. ^`B*o(ph.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.h^`.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.^`o(.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.^`B*CJOJQJo(ph.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.yhdw}%1cj$g nFnC`Fqfz@@{L (8=ezHXxUnknownGz Times New Roman5Symbol3& z Arial7&  Verdana5& zaTahoma;SimSun[SO"1P-fP-f>h>>h>!4dzz2QHP?2;KomentYe Epoch Times k nsk komunistick stran  st 4UserUser$      Oh+'00 @L l x HKomentáře Epoch Times k čínské komunistické straně – část 4User Normal.dotUser2Microsoft Office Word@@p@p>h՜.+,00 hp|  >z GKomentáře Epoch Times k čínské komunistické straně – část 4 Title  !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~Root Entry FxData 1TableI<WordDocument.SummaryInformation(DocumentSummaryInformation8CompObjq  FMicrosoft Office Word Document MSWordDocWord.Document.89q