ࡱ> ` dbjbj .R&8 4&q,...DDD###+++++++$-h0+E####+DD+,$$$#Z8DD+$#+$$V*@+D" M}+ +A,0q,(+x0)#0+0+ ##$#####++#^###q,####&&&&&&&&& KomentYe k nsk komunistick stran st Co je komunistick strana? Toto je prvn zdevti KomentYo k nsk komunistick stran (noviny Epoch Times z 9. prosince 2004) Vce ne~ 5000 let Han vytvYeli velkolepou civilizaci vzemi napjen }lutou Yekou a Yekou Jang-c-eiang. Bhem tohoto dlouhho asovho obdob dynastie pYichzely a odchzely a nsk kultura vzkvtala a upadala. Velik a dojmav pYbhy se odehrly na historickm jeviati ny. Rok 1840, kter historikov b~n pova~uj za po tek sou asn nsk ry, pro nu odstartoval cestu od tradice kmodernizaci. nsk civilizace proala tyYmi hlavnmi epizodami (udlostmi) vzev a reakc. Prvn tYi: Invaze spojench anglicko-francouzskch sil do Beijingu na po tku 60. let 19. stolet, nsko-japonsk vlka vroce 1894 a rusko-japonsk vlka na severovchodnm zem ny vroce 1906. Na n odpovdla na postupnm pYibli~ovnm se Zpadu, pYedevam dovozem modernho zbo~ a zbran. Zmnami instituc bhem reformnho hnut vroce 1898, pokusem o zYzen stavnho zkona vzvru pozdn dynastie ching a pozdji demokratickou revoluc vroce 1911. Koncem 2. svtov vlky, a koli zn na vyala vtzn, nepatYila mezi siln mocnosti t doby. Mnoz Han vYili, ~e pYi prvnch tYech udlostech reakce selhaly. Hnut 4. kvtna mlo vystit ke tvrtmu pokusu reagovat na pYedeal vzvy a vyvrcholit plnm pYizposobenm se nsk kultury Zpadu skrze komunistick hnut a jeho krajn revoluc. Tento lnek se tk dopadu komunistickho hnut a Komunistick strany na nskou civilizaci. Ohldneme-li se zpt: TmY 100 miliono lid zemYelo nepYirozenou smrt za poslednch 160 let nsk historie. Po tom vaem, co se stalo s nskou tradi n kulturou a civilizacm, ae u~ si to Han sami vybrali nebo jim to bylo vnuceno zvnjaku. Jak jsou dosledky? I. Spolhn se na nsil a tisk (teror) kzskn a udr~en moci  Komunist pohrdaj skrvnm svch nzoro a zmro. OtevYen prohlsili, ~e jejich vsledko mo~e bt dosa~eno pouze nsilnm svr~enm vaech nynjach spole enskch pomro. Tato citace pochz ze zvre nho odstavce Komunistickho manifestu, co~ je zkladn a nejdole~itja dokument. Komunistick strany. Nsil zostv jedinm prostYedkem, kterm Komunistick strana zskala moc. Tento charakteristick rys byl a je pYedvn do vaech nsledujcch tvaro a zposobo Strany, kter vznikly od jejch prvopo tko. Prvn Komunistick strana na svt byla ve skute nosti zalo~ena a~ mnoho let po smrti Karla Marxe. ZVelk Yjnov socialistick revoluce vroce 1917 se zrodila Vaerusk komunistick strana (Bolaevici), pozdji znm jako Komunistick strana Sovtskho svazu. Tato strana vyrostla zpou~it nsil proti  tYdnmu nepYteli a byla udr~ovna prostYednictvm nsil vo i lenom Strany a b~nm ob anom naY enm ze zrady. Bhem stalinskch istek ve 30. letech 20. stolet Sovtsk komunistick strana zmasakrovala vce ne~ 20 miliono takzvanch apiono, zrdco a podezYelch zodlianch nzoro. nsk komunistick strana ( KS) zahjila svou existenci jako odno~ Sovtsk komunistick strany na TYet komunistick internacionle. Proto pYirozen zddila sklon kzabjen. Bhem prvn nsk komunisticko-kuomintangsk civiln vlky vletech 1927  1936 spadl po et obyvatel vprovincii diang-si zvce ne~ 20 miliono na pYibli~n 10 miliono. Jen ztchto sel je patrn akoda zposoben pou~itm nsil. U~vn nsil se mo~e stt nevyhnutelnm pYi pokouaen se o zskn politick moci, ale nikdy se doposud nevyskytl re~im tolik dychtc po zabjen jako KS, zvlat vjinak klidnch, mrovch obdobch. Od roku 1949 po et obt nsil KS pYekonal celkov sou et ztrt na ~ivotech bhem vlek vedench vletech 1927  1949. Vynikajcm pYkladem pou~it nsil Komunistickou stranou je jej podpora Khmerovi  Rouge vKambod~i. Pod KR byla vyvra~dna tvrtina kambod~sk populace, mnoz s nskm povodem. na stle blokuje snahy mezinrodnho spole enstv postavit KR pYed soud, stejn jako odhalen podlu KS na tto genocid. KS m blzk konekce snktermi nejbrutlnjami politickmi hnutmi a re~imy. Krom KR s Komunistickou stranou vIndonsii, na Filipnch, vMalajsii, ve Vietnamu, vBarm, Laosu, Neplu. Vaechny byli a jsou podporovny KS. Mnoz vod  pYedstavitel tchto komunistickch stran jsou Han a nkteY se dodnes skrvaj v n. Zvrstva dalach komunistickch stran smaoistickm zkladem: Jihoamerick ZYc cesty a japonsk Rud armdy byly odsouzeny svtovm spole enstvm. Jednou zteori, kterou komunist pou~vaj, je sociln Darwinismus. Komunistick strana aplikuje Darwinovo mezidruhov sout~en (kompetici) na lidsk vztahy a lidsk djiny. Tvrd, ~e tYdn boj je jedin hnac sla spole enskho pokroku. Boj se proto stal prvotn  vrou komunistick strany, nstrojem kzskn a udr~en politick kontroly. Znm Maova slova jasn prozrazuj tuto logiku o pYe~it nejsilnjach:  Kdy~ je v n 800 miliono lid, jak by to mohlo fungovat bez boje? I jin Maova prohlaen se podobn proslavila: Kulturn revoluce by se mla opakovat ka~dch 7 a~ 8 let. KS si opakovan nsilm podrobovala lidi a dsila je. Ka~d boj a ka~d hnut slou~ilo jako cvi en vteroru, a proto se Han tYsli ve svch srdcch a stvali se postupn vc a vc zotro ovanmi pod kontrolou KS. Dnes se terorismus stal hlavnm nepYtelem civilizovanho, svobodnho svta. KS se cvi  vnsilnm terorizovn, dky sttnmu apartu ve vtam mYtku, mnohem dle trv a jeho dosledky jsou mnohem ni ivja. Ani vtchto dnech, ve21. stolet, bychom nemli zapomnat na tuto provodn vlastnost komunistick strany, neboe m strana byla ur uje jej budoucnost. II. Pou~vn l~ kospravedlHovn nsil roveH civilizace se mo~e mYit tm, jak stupeH nsil byl re~imem pou~it. PYi tYdn dle pou~vn nsil, komunistick re~imy jasn pYedstavuj ohromn krok zpt vlidsk civilizaci. Naneatst je komunistick strana pova~ovna za pokrokovou (progresivn) tmi, kteY vY, ~e nsil je prostYedek nezbytn ke spole enskmu pokroku. Tato akceptace (pYijet) nsil mus bt posuzovna skrzedruhou provodn vlastnost komunistick strany: pou~vn podvodo, klamo a l~.  Od mld jsme pova~ovali USA za obdivuhodnou zemi. VYme, ~e je to z sti dky skute nosti, ~e USA nikdy neokupovalo jinou zemi, ani nezahjila ~dn tok vo i n. A co je jeat podstatnja, Han si uchovvaj o USA dobr dojem, zalo~en na demokratick a nepYedpojat, otevYen povaze USA. Tento vHatek pochz zvodnku vydanho 4. ervence 1947 voficilnch novinch KS Xinhua Ribao. Pouh 3 roky pot vyslala KS vojky, aby bojovali samerickmi vojsky vSevern Korey. A vyl ila Ameri any jako nejhora imperialisty na svt. Ka~d Han zhlavn oblasti by byl pYekvapen, kdyby si pYe etl tento 50 let star vodnk. KS zakzala vaechny publikace citujc podobn ran pas~e. Od nstupu kmoci pou~v KS l~i kodstraHovn kontrarevolucionYo, ke  spoluprci veYejnch a soukromch iniciativ, kproti pravicovmu hnut, ke Kulturn revoluci, kmasakru na nmst Tiananmen a nejnovji kpronsledovn Falun Gongu. Nejvce neblaze proslulm pYpadem bylo pronsledovn intelektulo vroce 1957. KS vyzvala intelektuly, aby poskytli sv nzory, ale potom je perzekuovala jako  pravi ky . Vyu~ila jejich vlastn projevy jako dokazy jejich  zlo ino . Kdy~ nkteY kritizovali perzekuce jako spiknut (konspiraci) i temn komplot. Mao veYejn prohlsil:  To nen temn komplot, ale otevYen lest. Podvod a l~i hrli a hraj velmi dole~itou roli pYi zskvn a udr~ovn vldy KS. na se ta nejdelam a nejplnjam djinm na svt. Han, pYedevam nat intelektulov se dlouho dr~eli vry v pou~ithistorie kodhadnut nynja skute nosti a navc kdosa~en osobnho duaevnho zdokonalen. Aby historie slou~ila sou asnmu re~imu, KS zavedla praxi mnn a zatajovn historickch pravd. KS ve sv propagand a publikacch pYepsala historii od doby tak dvn jako Jaro a Podzim (770  476 pY.n.l.) a Vl cch stto ( 475  221 pY.n.l.) a~ po tak nedvnou jako Kulturn revoluce. Takov pozmHovn historie pokra ovalo vce ne~ 50 let od roku 1949. Veaker snahy o uveden historickch pravd na pravou mru byly KS blokovny. Kdy~ se nsil stalo pYlia slabm kudr~en moci, KS shla po podvodu a l~ch, kter slou~ily kospravedlnn a maskovn vldy nsil. Musme pYipustit, ~e podvod a l~i nebyly vynalezeny komunistickou stranou, nbr~ jsou starodvnmi nectnostmi, je~ komunist vyu~ili beze studu. KS slbila podu rolnkom, tovrny dlnkom, svobodu a demokracii intelektulom a mr vaem. }dn ztchto slibo neuskute nila. Jedna generace Hano zemYela podveden, druh je nadle podvdna. To je nejvta bolest nskho lidu, nejneaeastnja aspekt nskho nroda. III. Stle se mnc zsady (principy) Komunistick strana typicky mn sv principy asto. Od svho zalo~en mla KS 16 nrodnch reprezentativnch schoz a zmnila zkony Strany 16krt. Za vce ne~ 5 desetilet, kdy vldla, udlala KS 5 velkch prav zemsk stavy. Idelem komunistick strany je sociln rovnost vedouc ke komunistick spole nosti. Nicmn na pod komunistickou vldou zakusila rychle se zvtaujc ekonomick nerovnosti. Mnoz lenov KS zbohatli, zatmco miliony nskch ob ano jsou zabYedl vchudob. Vedouc teorie KS vyvjejc se od marxismu kmaoismu, dnes obsahuj i Dengovi myalenky a Jiangovi  TYi protesty . Marxismus a maoismus nejsou vobec slu iteln sDengovmi a Jiangovmi ideologiemi  jsou opa n. Mchanice komunistickch teori pou~van KS je vskutku raritou vlidskch djinch. Vyvjejc se principy komunistick strany jeden druhmu do zna n mry odporuj. Od myalenky celosvtovho spojen (globln integrace), pYes stt  nrod kdneanmu krajnmu nacionalismu. Od zruaen veakerho soukromho vlastnictv a vaech vykoYiseujcch tYd kdnean pYedstav povaench kapitalisto, kteY se pYidali ke Stran. V ereja zsady jsou vdnean politice zpte nick a dala zmny se daj o ekvat ztra. Bez ohledu na to, jak asto KS mn sv zsady, cl zostv jasn: zskvn a udr~en moci a neomezen vldy nad celou spole nost. Vdjinch KS se vyskytlo vce ne~ 10 revolu nch bojo  na ~ivot a na smrt . Ve skute nosti se vaechny tyto boje asov kryly spYesuny moci podle zmn zkladnch principo Strany. Ka~d zmna vprincipech vzeala znevyhnuteln krize, kter KS elila a kter ohro~ovala jej legitimitu a pYe~it. Ae u~ alo o spoluprci (kolaboraci) se stranou Kuomintang, proamerickou zahrani n politiku, ekonomickou reformu a rozmach (expanzi) trhu, nebo podpora a prZ` tx&4&T&Z&+*+B+X+4>5G4G`GGMM[fh0i6~~@BD$&*,0268<@BDFRTVXZd丮h50JmHnHu hR0JjhR0JUhRmHsHjhRUU hR5\ hR6] hR56 hR5hR hR6hR5CJ aJ hR5CJ(aJ(9NXZ^ ` rtvx""z%|% ^  & F$a$$^b|%''z*|*++z/|/22444<5>57788L;N;n>p>TCVC*I,I@JBJBJMMMMMOOQQTTlXnXYYhhhhh.i0illppssh^hosazovn nacionalismu  ka~d ztchto rozhodnut se objevilo ve chvli krize a vaechna mla co do inn supevHovnm moci. Ka~d cyklus skupinovho trpn pronsledovnm nsledovalo zruaen tto perzekuce, spojen se zmnami vzkladnch principech KS. Na Zpad maj r en: Pravdy jsou trval, l~i promnliv, nestl. Vtomto pYslov je moudrost. IV. Jak principy Strany nahradily lidsk ctn KS je leninistick panova n re~im. Od svho vzniku ustanovila 3 zkladn linie: politickou, intelektuln a organiza n. Politick se vztahuje kvyty ovn clo, intelektuln odpovd za filozofick opodstatnn komunistick strany a organiza n se star o to, jak doshnout clo Strany. lenov KS, stejn jako vaichni ovldan KS nejdYve a vprvn Yad dostanou rozkazy, kter vy~aduj bezpodmne nou posluanost. To je nplH innosti organiza n linie. V n vtaina lid v o dvoj osobnosti leno KS. Vsoukromm prostYed jsou oby ejnmi lidskmi bytostmi spocity atst, vzteku, ltosti a radosti. Maj ctnosti a nedostatky b~nch lid. Mohou bt rodi i, man~eli, man~elkami, nebo pYteli. Ale nad lidskou pYirozenost a pocity si postavily principy Strany, kter  podle po~adavko komunistick strany  pYesahuj lidskost. Proto se lidskost stala relativn a promnlivou, zatmco zsady Strany jsou absolutn, mimo jakoukoli pochybnost i nmitky. Bhem Kulturn revoluce se otcov a synov navzjem mu ili, man~el spolu zpasili, studenti a u itel na sebe navzjem donaeli, a matky sdcerami spolu jednaly jako snepYteli. Zsady Strany podncovaly spory a nenvist. V po tcch vldy KS byly i nkteY nejvyaa pYedstavitel Strany bezmocn proti ozna en jejich rodinnch pYsluanko za tYdn nepYtele. A~ sem je zavedla stranick ustanoven. Moc principo Strany nad jednotlivci vyplv zjejich cel ~ivot trvajcho nao kovvn (indoktrinace). Tento trnink za n vmateYsk akole, kde jsou odmHovny Stranou schvlen odpovdi na otzky. Odpovdi, kter se pY  b~nmu lidskmu rozumu a dtsk povaze. Od zkladn akoly po univerzitu se studentom dostv politick vchovy dle zsad komunistick strany. NepYizposobiv neprojdou (neabsolvuj) a nejsou pYipuatni kpromoci. len Strany mus zostat dosledn vsouladu slini vyty enou Stranou, kdy~ mluv na veYejnosti. Bez ohledu na osobn ctn. Organiza n struktura KS je gigantick pyramida sstYedn moc na vrcholu. Ta kontroluje cel(i k)ou hierarchii. Tato jedine n struktura pYedstavuje jeden znejdole~itjach ryso re~imu KS. Tento rys pomh vytvYet neomezenou posluanost (absolutn konformitu). Dnes se KS zvrhla (zdegenerovala) vpolitick subjekt bojujc o udr~en vlastnch sobeckch zjmo. Ji~ dle neusiluje o ~dn zualechtilch clo komunismu. Nicmn komunistick organiza n struktury zostvaj a po~adavek bezpodmne n posluanosti (konformity) se nezmnil. Strana postavila sebe samu nad lidskost a lidskou pYirozenost, odstraHuje jakoukoli organizaci i osobu pova~ovanou za akodlivou pro jej vlastn moc, ae jde o oby ejn ob any nebo vysok hodnostYe KS. V. Duch zla odporujc pYrod a lidsk pYirozenosti Na rozdl od komunistickho re~imu, nekomunistick spole nosti, i ty trpc vpodru  zkostnatlch totalitrnch vld a diktatur, asto povoluj alespoH jist stupeH samoorganizace a sebeur en. Starobyl nsk spole nost byla vpodstat ovldna podle dvoj struktury. Venkovsk oblasti mly ve stYedu nezvisl sociln organizace klany, zatmco mstsk se uspoYdaly kolem cecho. Vlda odshora dolo nepYesahovala roveH kraje. Nacistick re~im, jen~ se krutost vyrovn komunistick stran, stle jeat neupral prvo na osobn vlastnictv. Komunistick re~imy vykoYenily jakoukoli formu socilnho uspoYdn nezvislou na Stran. Nahradila je vysoce centralizovanmi donucovacmi strukturami. Pokud se zdola nahoru pYirozen vyskytuj spole ensk struktury umo~Hujc sebeur en jedince i skupiny, komunistick re~im je ve sv podstat proti pYrod. Komunistick strana neur uje vaeobecn kritria lidsk pYirozenosti. Pojet dobra a zla, stejn jako vaechny zkony a pravidla, jsou svvoln manipulovny. Komunist nestrp vra~du, vyjma tch zaYazench komunistickou stranou do kategorie nepYtel. Synovsk cta je vtna, krom k tm rodi om, ozna enm za tYdn nepYtele. Laskavost, estnost, zdvoYilost, moudrost a vrnost jsou vaechny dobr, ale nevhodn, kdy~ si to Strana pYeje nebo si zrovna nechce pova~ovat tchto tradi nch ctnost. Komunistick strana je vybudovna na principech odporujcch lidsk povaze. Nekomunistick spole nosti obecn uznvaj dualitu lidsk pYirozenosti: dobro a zlo; spolhaj na utkvl sociln smlouvy kudr~en rovnovhy ve spole nosti. Nicmn vkomunistickch spole enstvch je samotn pojem lidskosti poprn, ani dobro ani zlo nejsou brny na vdom. Opomjen pojmo dobra a zla slou~ podle Marxe kplnmu svr~en nadstavby star spole nosti. Komunistick strana nevY vboha, dokonce ani nedb (nerespektuje) na hmotnou existenci.  Bitva snebesy, boj se zem, zpas proti lidskm bytostem  takto ~it ~ivot je pln radosti. To bylo heslem (motto) KS bhem Kulturn revoluce. PYevelik utrpen bylo uvaleno na nsk lid a nskou zemi. Han tradi n vY vjednotu nebes a lidskch bytost. Lao-c Yekl vTao-te-eing (Knize o cest a ctnosti):  Lid se Yd zem, zem se Yd nebesy, nebesa nsleduj Tao, a Tao nsleduje to, co je pYirozen. Lidsk bytosti a pYroda existuj vharmonickm vztahu uvnitY ustavi nho vesmru. VManifestu komunismu Marx prohlsil, ~e:  V roce 1848 pYzrak obchz Evropu  pYzrak komunismu. O stolet pozdji se komunistick strana ukzala bt vskutku zlm zjevenm  proti nebi, zemi a lidskm bytostem. Odporuje povaze vesmru. VI. Nkter rysy posedlosti zlem Samotn orgny komunistick strany se nikdy nepodlej na vnosnch (produktivnch) i tvor ch innostech. Jakmile jednou uchop moc, pYipoj se klidem a kontroluj je a manipuluj jimi. RozaY svou moc dolo a~ knejzkladnja jednotce spole nosti kvoli strachu ze ztrty kontroly. Zmonopolizuj zdroje vroby (produkce) a vyrvou ze spole nosti blahobyt. V n se KS rozaYila vaude a ovld vae, ale nikdo nikdy nevidl vpisy z to KS, jen ty pro stt, mstn (lokln) vldy a podniky. Komunln (samosprvn) Yednci jsou od stYedn vldy po vesnick vbory venkovskch oblast v~dy zaYazeni n~e ne~ komunistick kdr. Vdaje strany jsou zabezpe ovny komunlnmi jednotkami a vy tovvny v komunlnm sytmu. Organizace KS formuje zlo. KS je napojena na ka~dou malou jednotku a hluboce pronik do ka~d buHky nsk spole nosti, takto ovld nsk nrod a vysv jeho energii. Tato pYzna n struktura posedlosti zlem existovala v lidsk historii vminulosti - bu ste n nebo pYechodn. Nikdy neposobila tak dlouho a nekontrolovala spole nost tak pln, jako za vldy komunistick strany. Ztohoto dovodu ~ij nat rolnci vchudob a otroctv. Mus podporovat tradi n komunln Yednky, stejn jako mnoh komunistick kdry. Ztohoto dovodu jsou nat dlnci ohro~eni nezamstnanost. Posedl KS vy erpvala fondy tovren po mnoho let. Ztohoto dovodu shledali nat intelektulov dosa~en svobody myalen pYlia obt~nm. Krom svch sprvco, m KS stny natahujc se vaude, kteY nic nedlaj, jen monitoruj lidi. Podle modern politick vdy, moc pochz ze tY hlavnch zdrojo: Sly,bohatstv a vdomost. Komunistick strana se nikdy nerozpakovala pou~t nsil k okrdn lid o jejich majetek. A co je dole~itja: PYipravila lidi o svobodu projevu a tisku. Posedlost zlem KS kontroluje spole nost tak neprodyan, ~e to mo~e bt zt~ srovnvno sjinm re~imem na svt. VII. Zbaven se kontroly KS Vaechny vci pod nebesy prochzej ~ivotnm cyklem narozen, dospvn, padku a smrti. Od chvle, kdy Marx pYed vce ne~ stoletm zveYejnil  obchzejc pYzraku komunismu , se komunistick strana rozaYila po celm svt jako smrtc epidemie, zabila stovky miliono ~ivoto a sebrala majetek a svobodu. Zkladn doktrnou komunistick strany je zabaven veakerho soukromho majetku, stejn jako odstrann vykoYiseujc tYdy. Soukrom vlastnictv tvoY zklad vaech lidskch prv a asto pYina nrodn kulturu. Lid okraden o soukrom vlastnictv ztrcej tak svobodu mysli a ducha. Dle mohou ztratit svobodn zskvn spole enskch a politickch prv. elc krizi, aby pYe~ila, byla KS v80. letech 20. stolet donucena k ekonomickm reformm. Nkter prva na soukrom majetek byla lidem navrcena. Tm vznikla skulina v mohutn maainrii pYesn kontroly KS. Tato slabina se za ala zvtaovat, jak se lenov KS sna~ili nahromadit sv osobn jmn. Parazit KS, podporovan silou, klamem a astm mnnm zsad, prozradil znmky rozkladu. Znervznl pYi ka~dm nepatrnm vyruaen. Pokouael se zachrnit hromadnm vtaho bohatstv a zpYsnnm kontroly, le  tyto po iny jen pYisply k zeslen krize. Dnean na se zd bt prosperujc, ale sociln rozpory doshly rovn nikdy dYve nevdan. Vyu~vajc politickch technik minulosti, se KS mo~n pokoua o jaksi stup. Popr a bere zpt pYedeal pronsledovn demokratickho hnut na nmst Tiananmen, nebo Falun Gongu, a vytvY si z dala skupiny svho vybranho nepYtele, na nm~ pokra uje v ncviku sly teroru. TvY vtvY vzvm za poslednch sto let, nsk nrod odpovdl dovozem zbran, reformou systmu a uskute nnm extrmnch, nsilnch revoluc. Nespo et ~ivoto bylo ztraceno, tradi n nsk kultura zpustla. Vypad to, ~e odezvy selhaly. Kdy~ agitace a zkost naplnily nskou mysl, KS vyu~ila pYle~itosti a vstoupila na scnu. A od t doby Yd tuto starodvnou civilizaci. V budoucch kolech si nat lid budou muset nevyhnuteln zvolit znovu. Bez ohledu na to, jak si zvol, ka~d nsk ob an mus rozumt tomu, ~e jakkoli pYetrvvajc nadje v KS jen zhora akody zposoben nskmu nrodu a vlo~ novou energii do posednut KS. Musme opustit vaechny iluze a vytvoYit si sv vlastn pozorovn a rozhodnut. Jedin pak se mo~eme zbavit no n mory vldy KS, trvajc vce ne~ poslednch 50 let. Ve jmnu svobodnho nroda mo~eme obnovit nskou civilizaci stavc na respektovn lidsk pYirozenosti a soucitu ke vaem.      PAGE 1 s`wbwpzrz2~4~6~~~\^xz.0pr‘h^hȝʝ$&DFx~֪تҬԬ¯įh^hįдҴ "$(*.046:<@BZ\^`bdh^h,1h. A!"#$% @@@ NormalCJ_HaJmHsHtHDA@D Default Paragraph FontVi@V  Table Normal :V 44 la (k@(No List DZ@D Plain TextCJOJQJ^JaJ4@4 Header  9r 4 @4 Footer  9r .)@!. Page Number6O16 p1dCJOJQJaJo(RR ',-HIrs9:;< v w =>qrsz{78 !!!"""""##$$&&6(7(((++d+e+f+++d-e-^/_/00227484666e6|6-8.8;9<99<<==>>??@@@@@[B\BCCxD~DUEVEEEWFXFGGHHHHHHHII;K>KjLkLhMiMNN\P]PgQhQRRRRRRRRRRRRRRRRRR0 0y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y00y000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000y00y00y00y00y00y00y00y00@0y00@0y00y00y00y00 d.|%BJsįd/12\]^b0!8@0(  B S  ?R-GIrs9< v w =>qsz|78 !!!""""##$$$%&&'(6(7(())++d+f+++,-d-e-^/_/002274844666O6|6-8.8;9<9<<==>>??@fBCCxD~DDEUEVEEEEFWFXFFGGGHHHHHHII;K]KjLkLhMiMNN\P]PgQhQRRRRRRRRRRRRRRRR&'+-GIqs8<~ u w <>psy{68 !!!""""##$$&&5(7(((++c+f+++c-e-]/_/0022648466d6|6,8.8:9<999<<==>>??@@@@ZB\BCCwD~DTEVEEEVFXFGGHHHHHHII:K>KiLkLgMiMNN[P]PfQhQRRRRRRRRRRRRRRRR,-:<>?RRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRW *B&~~*Bw~^808^8`0o(.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.808^8`0o(.^`.pLp^p`L.@ @ ^@ `.^`.L^`L.^`.^`.PLP^P`L.x\x^x`\o(.   ^ `hH. L^`LhH. ^`hH. ||^|`hH. LLL^L`LhH.   ^ `hH. ""^"`hH. %L%^%`LhH.Bw~B&W (VL薸JlR5@a@&)R&2TfUnknownGz Times New Roman5Symbol3& z Arial?5 z Courier New7&  Verdana"1M-fM-fR ?F*R ?F*!4dgRgR2QHP?52&KomentYe k nsk komunistick stranUserUser   Oh+'0 (4 T ` lx0Komentáře k čínské komunistické straněUser Normal.dotUser2Microsoft Office Word@F#@>@>R ?F՜.+,0 hp|  *gR .Komentáře k čínské komunistické straně Title  !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_abcdefgijklmnopqrstuvwxyz{|}~Root Entry FsNData `1Tableh0WordDocument.SummaryInformation(DocumentSummaryInformation8CompObjq  FMicrosoft Office Word Document MSWordDocWord.Document.89q