fňukat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfɲukat]

Verb

fňukat impf

1. to whimper
2. to moan, bitch, carp, whine

Conjugation

Conjugation

Infinitive	fňukat, fňukati	Active adjective	fňukající
Verbal noun	fňukání	Passive adjective	fňukaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	fňukám	fňukáme	—	fňukejme
2nd person	fňukáš	fňukáte	fňukej	fňukejte
3rd person	fňuká	fňukají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive fňukat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	fňukal	fňukali	fňukán	fňukáni
masculine inanimate		fňukaly		fňukány
feminine	fňukala		fňukána
neuter	fňukalo	fňukala	fňukáno	fňukána

Transgressives	present	past
masculine singular	fňukaje	—
feminine + neuter singular	fňukajíc	—
plural	fňukajíce	—

Related terms

• fňukavý
• fňukání
• fňukánkovat

 

Further reading

• “fňukati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “fňukati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “fňukat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)