Vladimir (de Repta)
Vladimir de Repta | |
---|---|
Vladimir de Repta | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1901 – 1907 | |
Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1903 – ??? | |
Pravoslavný arcibiskup černovický a metropolita Bukoviny a Dalmácie | |
Ve funkci: 1902 – 1924 | |
Předchůdce | Arcadie Ciupercovici |
Narození | 6. ledna 1842 Banyliv Pidhirnyj Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. dubna 1926 Černovice Rumunsko |
Alma mater | Černovická univerzita Vídeňská univerzita Bonnská univerzita Mnichovská univerzita Curyšská univerzita |
Náboženství | Pravoslavná církev |
Commons | Vladimir (Repta) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir (rodným jménem rumunsky Vasile de Repta nebo německy Basil Ritter von Repta, 6. ledna 1842 Banyliv Pidhirnyj – 24. dubna 1926 Černovice[1]), byl pravoslavný duchovní a teolog rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století arcibiskup černovický, za Rakouska-Uherska politik, poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Studoval pravoslavnou teologii na Černovické univerzitě, Vídeňské univerzitě, Bonnské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Curyšské univerzitě. Od roku 1873 byl profesorem teologie na teologickém semináři a v letech 1875–1896 působil jako profesor Nového zákona na teologické fakultě Černovické univerzity. V letech 1878/1879, 1885/1886 a 1893/1894 byl jejím děkanem, v letech 1883/1884 rektorem celé univerzity. V letech 1875–1895 byl inspektorem obecných škol. Roku 1896 se stal vikářem, od roku 1898 působil jako titulární biskup v Rădăuți. V letech 1902–1924 zastával úřad pravoslavného arcibiskupa černovického a metropolity Bukoviny a Dalmácie.[1]
Byl aktivní i politicky. Jako virilista zasedal coby poslanec Bukovinského zemského sněmu. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát ve velkostatkářské kurii v Bukovině, první voličský sbor.[2] K roku 1901 se profesně uvádí jako biskup, arcibiskupský vikář, univerzitní profesor v Černovicích.[3]
Od roku 1903 byl též členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]
Jako arcibiskup se snažil překlenout politické rozdíly mezi etnickými Rumuny, Ukrajinci a Rusy. Když za 1. světové války Černovice dočasně obsadila ruská armáda, aby pak město opětovně dobyla rakousko-uherská armáda, byl zbaven arcibiskupského úřadu za své chování během ruské okupace a vykázán do Prahy. Do funkce se mohl vrátit až po skončení války a zániku Rakouska-Uherska. Četná města v regionu mu udělila čestné občanství.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Repta, Vasile Vladimir von (1842-1926), Theologe, s. 83. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2464&size=45
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir de Repta na Wikimedia Commons
- Absolventi vysokých škol v Německu
- Absolventi Curyšské univerzity
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Rakouští vysokoškolští pedagogové
- Rumunští vysokoškolští pedagogové
- Pravoslavní teologové
- Pravoslavní arcibiskupové
- Titulární biskupové
- Rektoři
- Vysokoškolští děkani
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci bukovinského zemského sněmu
- Členové Panské sněmovny
- Narození v roce 1842
- Narození 6. ledna
- Úmrtí v roce 1926
- Úmrtí 24. dubna