nepřítel

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛpr̝̊iːtɛl]

dělení

• ne-pří-tel

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nepřítel	nepřátelé
genitiv	nepřítele	nepřátel
dativ	nepříteli / nepřítelovi	nepřátelům
akuzativ	nepřítele	nepřátele
vokativ	nepříteli	nepřátelé
lokál	nepříteli / nepřítelovi	nepřátelích
instrumentál	nepřítelem	nepřáteli

význam

1. člověk, se kterým daná osoba má špatný vztah a je připravena mu škodit
   • Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.
2. skupina nepřátel (1) tvořící vojenský útvar
   • Zdecimované ruské pluky v těžce poškozených krytech a obranných zařízeních nevydržely soustředěný nápor nepřítele, který po přestřelce přešel do útoku na bodáky, vklínil se do obrany, obsadil první linii zákopů a pak i druhou.

překlady

1. člověk

   • angličtina: enemy, foe, adversary
   • francouzština: ennemi m, adversaire m
   • galicijština: inimigo m
   • hebrejština: אוֹיֵב m
   • italština: nemico m
   • latina: inimicus m, hostis m
   • maďarština: ellenség
   • němčina: Feind m
   • polština: wróg m
   • portugalština: inimigo m
   • slovenština: nepriateľ m
   • španělština: enemigo m
   • turečtina: düşman
2. —

synonyma

1. —
2. protivník, (v plurálu) nepřátelé

antonyma

1. přítel
2. spojenec

související

• nepřátelský
• nepřátelství
• nepřítelův

slovní spojení

• úhlavní nepřítel
• třídní nepřítel

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-09-27]. Heslo nepřítel.