Wikipedie

Theuderich II.

král Burgundska

Theuderich II. také Theuderic, Theoderic či Theodoric (francouzsky Thierry) (587 – po 23. srpnu 613 Mety)[7] byl franský král Burgundska a po smrti svého bratra Theudeberta II. i král Austrasie. Byl druhým synem krále Childeberta II.[8] a královny Faileuby. Během jeho nezletilosti se regentství ujala jeho babička, královna Brunhilda.

Theuderich II.
Narození587
Úmrtí613 (ve věku 25–26 let)
Mety
Příčina úmrtíúplavice
Povolánípanovník
ChoťErmenberga[1]
DětiSigibert II.[2]
Childebert[1]
Corbus[3]
Mérovée[3]
RodičeChildebert II. a Faileuba[4]
RodMerovejci
PříbuzníTheudebert II.[5] a Theodila[6] (sourozenci)
Funkcekrál
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Po smrti svého otce v roce 595 získal království Burgundska s hlavním městem v Orléans, kterému vládl až do své smrti v roce 613. Jeho starší bratr Theudebert II. získal otcovo království Austrasie s hlavním městem v Metách. Theuderich, kromě toho získal také města Toulouse, Agen, Nantes, Angers, Saintes, Angoulême, Périgueux, Blois, Chartres a Le Mans.

V roce 596 se Chlothar II., král Neustrie spolu se svou matkou a regentkou Fredegundou zmocnili Paříže. I Chlothar byl nezletilý a dobytá Paříž byla dílem především Fredegundy, která byla s Brunhildou v konfliktu známém jako „Válka královen“,[9] který mezi nimi přetrval 40 let. Když v roce 599 Theudebert dosáhl dospělosti, koalice austrasiánských šlechticů přinutila znesvářenou Brunhildu uprchnout do Burgundska,[10] kde se své babičky ujal mladší bratr Theuderich, který brzy spadl pod její vliv se sklonem k pomstychtivé válce vůči Theudebertovi a tak především zásluhou Brunhildy, Theuderich a Theudebert brzy stáli proti sobě.[11] Oba se střetli v bitvě u Sens, kde Theuderich Theudeberta porazil. Územní rozpínavost jejich bratrance Chlothara však přiměla oba bratry ukončit spory a vydat se na společné válečné tažení proti Chlotharovi. Během tohoto tažení v bitvě u Dormelles poblíž Montereau-Fault-Yonne Chlothara porazili. Dobytá území mezi Seinou a Oisou si mezi sebou rozdělili, přičemž Theuderich získal území mezi Seinou a Loirou, včetně bretonských hranic. Společně také vedli bitvy v Gaskoňsku, kde si podrobili místní obyvatelstvo.

V následujícím období se však oba bratři znovu postavili proti sobě, což mělo za následek Theudebertovu porážku v bitvě u Étampes a jeho odmítnutou pomoc v roce 604, kdy Theudericha a Burgundsko znovu napadl Chlothar II. Během bitvy došlo ke konfrontaci Theudericha s Chlotarovým synem Merovechem a Landrichem, neustrijským majordomem. V bitvě byl zabit Theuderichův majordomus Bertoald. Nový majordomus Protadius byl přívržencem Brunhildy a tak místo boje proti Chlotharovi, podporoval válku proti Theudebertovi v Austrasii, což se nelíbilo burgundským šlechticům a tak Protadia zavraždili. Dohoda s Austrasií byla nakonec vynucena až Theuderichovými jednotkami, přesto boje mezi oběma bratry pokračovaly. V roce 610 Theuderich ztratil Alsasko, Thurgau a Champagne. Theudeberta naopak porazil v Toul. V roce 612 v bitvě u Tolbiacu Theuderich zvítězil, přičemž prchajícího Theudeberta zajal. Po zbavení královských insignií ho předal jejich babičce Brunhildě, která ho nechala internovat v klášteře. Na přímluvu biskupa Ludegasta byl údajně jeho život ušetřen.[12]

Brunhilda pravděpodobně nechala nakonec vnuka Theudeberta přesto zavraždit spolu s jeho synem Merovechem, aby umožnila Theuderichovi nerušeně vládnout na obou trůnech. Theuderich se z vlády dlouho netěšil, zemřel na úplavici koncem roku 613 v hlavním městě Mety,[13] při přípravě na válečné tažení proti svému dlouholetému nepříteli Chlotharovi.

Rodina

editovat

V roce 606 se v Chalon-sur-Saône oženil s Ermenbergou, dcerou vizigótského krále Wittericha. Avšak v následujícím roce ji na nátlak Brunhildy poslal bez věna a s hanbou domů. Spojenci Chlothar II., Theudebert, Witterich a langobardský král Agilulf se proti němu spikli a připravovali válečné tažení.[14] Pro jejich vzájemný strach z Theudericha, ale jejich aliance neměla úspěch. Podle Historia Francorum „Theuderich dostal vítr z této aliance, ale choval se k ní s naprostým opovržením.“[15] Vyhnáním manželky se připravil o možnost mít legitimní potomky a tak po jeho smrti se následníkem stal bastardský syn Sigibert II., kterému byla znesvářená prababička Brunhilda regentkou.

Theuderich II. měl čtyři syny s nejmenovanými milenkami:

  • Sigibert II. (601–613) – následník
  • Childebert (602–?)
  • Corbus (603–613)[16]
  • Merovech (604–?) – kmotřenec Chlothara II.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theudebert II na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  6. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. ↑ BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. [s.l.]: Libri Dostupné online. ISBN 978-80-7277-024-3. 
  8. ↑ Encyclopedia Britannica. Michiganská univerzita: Encyclopedia Britannica, Incorporated 1970 Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Válka královen: příběhy z francouzských dějin. [s.l.]: MOBA Dostupné online. ISBN 978-80-243-2890-4. 
  10. ↑ FRANKFORTER, A. Daniel; SPELLMAN, William M. The West: Culture and Ideas to 1660. [s.l.]: Prentice Hall PTR, 2002. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-098421-0. S. 181. (anglicky) 
  11. ↑ PETERS, Edward. Europe and the Middle Ages. [s.l.]: Pearson Prentice Hall, 2004. 477 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-096772-5. S. 157. (anglicky) 
  12. ↑ SARTI, Laury. Perceiving War and the Military in Early Christian Gaul (ca. 400–700 A.D.). [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-25805-1. S. 89. 
  13. ↑ OMAN, Charles. The Dark Ages, 476-918. [s.l.]: Rivingtons Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Histoire d'Espagne [online]. Oxfordská univerzita, 1839, rev. 2006-04-28 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ WALLACE-HADRILL, J.M. The Fourth Book of the Chronicle of Fredegar: With its Continuations.. [s.l.]: Praeger, 1981. 137 s. Dostupné online. ISBN 978-0313227417. S. 21. (anglicky) 
  16. ↑ Family tree of Prince Corbus Of Burgundy. Geneanet [online]. [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theuderich_II.&oldid=24075895“