Tádž Mahal
Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal, hindsky: ताज महल, persky: تاج محل a IPA ['ta:dʒ mə'ha:l]) je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii, postavený v letech 1631 až 1648. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy Mumtáz Mahal. Od roku 1983 je Tádž Mahal zanesen na Seznam světového dědictví UNESCO.[1] Stavba je nejtypičtějším příkladem mughalské architektury.
| Tádž Mahal | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | islámská architektura, íránská architektura a mughalská architektura |
| Architekt | Ahmad Lahori |
| Výstavba | 1631 |
| Cena | 32 000 000 $ |
| Materiál | mramor |
| Pojmenováno po | Mumtáz Mahal |
| Poloha | |
| Adresa | Ágra, Uttarpradéš,  Indie |
| Souřadnice | 27°10′30″ s. š., 78°2′31″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Tádž Mahal | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát | Indie |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i |
| Odkaz | 252 (anglicky) |
| Oblast | Asie |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1983 (7. zasedání) |
Pro mnoho lidí se Tádž Mahal stal symbolem Indie. Ročně jej navštíví zhruba 10 milionů návštěvníků. Pro svoji architektonickou výjimečnost se tato 73 metrů vysoká stavba stala v roce 2007 jedním z vítězů ankety Nových sedm divů světa.[2]
Mumtáz Mahal
editovatIslámský mughalský vladař Šáhdžahán (vládl v letech 1628 – 1658) měl ženu Ardžumand Banu Baygam, které se říkalo Mumtáz Mahal (perla paláce). Mocný Mughal byl ještě princem, když se v roce 1612 oženil s půvabnou patnáctiletou dcerou vysokého úředníka Ásafa Chána. Mumtáz se stala jeho hlavní manželkou: Při oficiálních příležitostech sedávala po jeho boku, doprovázela ho na dobyvačných výpravách a probírala s ním státní záležitosti. Narodilo se jim osm synů a šest dcer, avšak v roce 1629 při porodu posledního dítěte Mumtáz ve věku 36 let zemřela. Po její smrti vyhlásil vdovec dvouletý státní smutek, během kterého bylo zakázáno slavit, poslouchat hudbu, nosit šperky a používat parfémy. Učinil také slib, že postaví pomník hodný její památky, něco, čemu by se nevyrovnalo nic na světě: mauzoleum Tádž Mahal (korunu paláce). Mughal si nechal povolat architekty, inženýry, sochaře a kaligrafy z Persie, Turecka, Samarkandu, Benátek i Francie. Vedoucím architektem byl Ustad Ahmad Lahouri (Ustad Isa) z Íránu, který stavbu navrhl tak, aby symbolizovala krásu a věčnou lásku.
Stavba Tádž Mahalu
editovatBudova stojí v zahradách a vchází se do ní velkou vstupní bránou. Brána symbolizuje vstup do ráje. Převyšují ji pavilóny završené kupolemi a původně měla vrata ze stříbra, dodatečně pobitá stovkami stříbrných hřebíků. Od vstupních dveří se schází dolů do malé krypty se skutečnými hroby; nahoře stojí pouze kenotafy – symbolické sarkofágy. Na reliéfech ochozu kolem horní krypty lze spatřit opět květy – zde výlučné bílé květy smrti. Denní světlo prosakuje mřížovím čtyř oblouků klenoucích se nad sarkofágy. Kenotafy jsou orámovány osmibokým hrazením z bílého mramoru s filigránovými květinovými motivy. V samém středu se nachází malý sarkofág Mumtáz Mahal a hned vedle větší kenotaf Šáhdžahána, ozdobený malou soškou, symbolem muže. Toto umístění jeho rakve sem vnáší moment neklidu, disonanci v jinak dokonalé harmonii mauzolea; znamení, že v minulosti došlo k něčemu tragickému. Původně si chtěl císař pro sebe postavit samostatné mauzoleum z černého mramoru, ale když jej jeho syn Aurangzéb sesadil z trůnu, byl pohřben vedle své manželky v Tádž Mahalu. Harmonii stavby dotváří také její odraz na nehybné hladině uměle vytvořeného kanálu.
Tádž Mahal stavělo 22 let (1632 – 27. září 1654) asi 20 000 dělníků a 1000 slonů. Je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy a drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem[3]. Celý komplex zaujímá plochu 567 x 305 metrů (cca 17,5 ha) a samotné mauzoleum stojí na čtvercovém podstavci, jehož rohy zdobí čtyři čtyřicetimetrové minarety. Hlavní budova má čtvercový půdorys (o straně 56,7 metrů), v rozích je zešikmená, měří 72 metrů a návštěvníky ohromuje svými obrovskými rozměry. Uvnitř gigantického základního klenutí je mramorová klenba vybroušena do kosočtverců a súry z koránu, napsané černým stylizovaným kaligrafickým arabským písmem, se vinou kolem vstupních dveří jako obrovský rébus. Tato stavba se vyznačuje nepřeberným bohatstvím vlysů a kazet s reliéfy a inkrustacemi z drahých kamenů (tato technika se nazývá pietra dura a pochází z Itálie) – k jejich zhotovení bylo použito kolem 60 druhů polodrahokamů. Stejné květinové motivy se mnohokrát opakují s geometrickou přesností. V reliéfech z bílého mramoru převládá kosatec, oddenková rostlina typická pro hřbitovy, jež roste jen ve stínu a nesnáší indický žár.
- Výška vnitřní kupole: 24,74 metrů
- Průměr vnitřní kupole: 17,72 metrů
- Výška zahradní brány: 23,07 metrů
- Počet pracovních sil: 20 000
Stav dnes
editovatTádž Mahal získává kvůli znečištění ovzduší nepěknou nažloutlou barvu. Pro vrácení původního bílého třpytu navrhla indická parlamentní komise pro dopravu, turistiku a kulturu obalit načas celou stavbu bahnem, které se nechá uschnout a poté se spláchne. Jak bahno usychá, vstřebává do sebe nahromaděnou nečistotu. Procedura se musí opakovat každé dva nebo tři roky. Tato metoda byla použita k vyčištění mramoru mauzolea již dříve.[4]
Dne 7. července 2007 byl Tádž Mahal zařazen mezi nových sedm divů světa.
Reference
editovat- ↑ Taj Mahal. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠVESTKA, Jan; CIKÁN, Tomáš. Sedm nových divů světa: Patří mezi ně krvavá pyramida i stavba viditelná z vesmíru. Novinky.cz [online]. Borgis, 11. 9. 2014 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Indo-perské umění. Panorama - věstníku Klubu přátel výtvarného umění [online]. KPVU, 2014 [cit. 29.4.2017]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-18.
Literatura
editovat- Divy světa: Fascinující stavby a památky : od Kolosea k Tádž Mahal, Knižní klub, Praha 1993, str. 114-115, ISBN 80-85634-06-6
- PARKYN, Neil. Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství : Úžasné stavby a příběh jejich vzniku. SLOVART, 304 s. ISBN 80-7209-462-9
- Divy světa : BALIOS
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Tádž Mahal na Wikimedia Commons
- (anglicky) Archeological Survey of India description
- Mauzolea mughalského období [online]. [cit. 14.01.2015]. Dostupný na World Wide Web: http://www.world-trend.cz/2014/11/indo-perske-umeni/
- Cestování po světe [online]. [cit. 25.08.2004]. Dostupný na World Wide Web: http://provaznik.webz.cz/story/story80.php Archivováno 23. 11. 2010 na Wayback Machine..
- Geografik.cz [online]. [cit. 2. březen 2010]. Dostupný na World Wide Web: https://web.archive.org/web/20100310111953/http://www.geografik.cz/asie/nejkrasnejsi-mista/tadz-mahal-indie-agra.