Leoš Kubíček

československý sochař

Leoš Kubíček, křtěný Leopold (22. listopadu 1887 Slatina nad Zdobnicí[1]3. listopadu 1974 Jaroměř), byl český akademický sochař a řezbář.

Leoš Kubíček
Akademický sochař Leoš Kubíček
Akademický sochař Leoš Kubíček
Narození22. listopadu 1887
Slatina nad Zdobnicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1974 (ve věku 86 let)
Jaroměř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, řezbář a malíř
Manžel(ka)Antonie Kubíčková
DětiStáňa Síbrtová dcera
Věra Stivínová dcera
Aleš Kubíček syn
PříbuzníJosef Kubíček (sourozenec)
Jánuš Kubíček (synovec)
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pěčínský dům Leoše Kubíčka
Pěčínský ateliér Leoše Kubíčka

Život a dílo

editovat

Učební léta a studium

editovat
  • 22.11.1887 se narodil Leoš Kubíček ve Slatině nad Zdobnicí a již jako malý chlapec chtěl být řezbářem. Byl starším bratrem sochaře Josefa Kubíčka.
  • 1901 – 1904 Jako čtrnáctiletý odešel do nedalekého Žamberka, kde se učil řezbářství v řezbářské dílně Josefa Rouse. Řezbářskému řemeslu se věnoval ještě v dílně na malém náměstí v Hradci Králové a v dílně mistra Čumpelíka v Mělníku.
  • 1906 – 1907 Krátce navštívil Prahu aby poznal její památky a umění. Navštívil Hradčany, muzea, galerie, kostely. Plný dojmů se vydal přes Beroun a Plzeň do Mnichova . Štěstí však neměl. Práci našel teprve až v Augsburgu. Pracoval v řezbářské dílně.
  • 1908 Dostal předvolání k odvodu. V řezbářské dílně ho nahradil jeho mladší bratr Josef. Odveden však nebyl a tak se vydal na další cestu po Německu a Švýcarsku . Navštívil Curych, Basilej, Kolín nad Rýnem, Cáchy a Drážďany.
  • 1909 Krátce pracoval v ateliéru Osterriederově a pak nastoupil na vojnu do Vysokého Mýta.
  • 1910 Pro nemoc byl zproštěn vojenské služby. Vrátil se opět do Prahy.
  • 1911 – 1913 Úspěšně složil zkoušky a nastoupil ke studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze k profesoru Josefu Drahoňovskému.
  • 1913 Spolu se svým bratrem Josefem se vydal na cestu do Itálie „za poznáním základů kumštu“. Především do Florencie a Říma.

Po návratu pln dojmů krátce pracoval v ateliéru v Praze a pak se nastěhoval na statek přítele na Moravě.

I. světová válka

editovat
  • 1914 Počátkem války se Kubíček vrátil domů do Slatiny nad Zdobnicí.
  • 1915 Byl povolán na vojnu do maďarského Kaposzváru.
  • 1916 Uzavřel sňatek se svou Toničkou a po propuštění z vojny se vrátil domů. Najal si domek ve Dvorku v Rybné nad Zdobnicí.
  • 1917 Navázal přátelství s paní Masarykovou-Slavíčkovou.
  • 1918 Po skončení války začal hledat možnost trvalého bydlení.

Pěčín a Umělecká beseda

editovat
  • 1919 Kubíčkova žena, výborná učitelka, byla vyzvána školským úřadem v Žamberku k nástupu na trojtřídku do Pěčína.
  • 1919–1928 S jistým příjmem své ženy začal stavět vlastní dům. Paní učitelku měli děti i rodiče rádi. On však mezi venkovany byl dlouho cizincem.
  • 1924 Byl přijat do výtvarného odboru Umělecké besedy v Praze. Začal vystavovat. Sblížil se s Vojtěchem Sedláčkem, malířem Boháčkem a se sochařem Bílkem.

Slezská Hrčava

editovat
  • 1928 Pobýval ve slezské Hrčavě. Z podnětu ministerstva školství tam organizoval domácí lidovou řezbářskou tvorbu.

Studijní cesty a velká díla

editovat

II. světová válka

editovat
  • 1943 V době okupace byli výtvarníci převedeni do svých krajových spolků. Našel si mezi nimi své dobré přátele, sochaře Škodu, malíře profesora Štěrbu, Dr. Broučka a další. Především díky jim byla uspořádána jeho souborná výstava v Městském muzeu v Hradci Králové.

Galerie Orlických hor, Rychnovský Slavín, ocenění

editovat
  • 1945 – 1947 Po osvobození se aktivně účastnil kulturně osvětové činnosti na Žambersku a Rychnovsku. Jako výtvarník oblasti Orlických hor byl ve svém kraji velmi vážen. Vystavoval v Žamberku, Vamberku, v Rychnově nad Kněžnou a v Hradci Králové.
  • 1947 Účastnil se soutěže na vytvoření památníku v Lidicích.
  • 1949 – 1956 Vytvořil portrétní bronzové busty rychnovských osobností (Otomar Vaňorný, Anatol Provazník a Vratislav Vycpálek) pro „Rychnovský Slavín“.
  • 1962 Při příležitosti sedmdesátého pátého výročí jeho narození obdržel za svou uměleckou tvorbu vyznamenání „Za vynikající práci“.

Výtvarník v dokumentech

editovat
 
Pamětní deska Leoše Kubíčka
  • 1943 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod Karel Brouček, Hradec Králové.
  • 1947 – Karel Brouček, K výstavě sochaře Leoše Kubíčka, Posel sjezdu abiturientů a žáků rychnovského gymnasia, Rychnov nad Kněžnou.
  • 1957 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J.Baleka, Krajská galerie Rychnov nad Kněžnou.
  • 1966 – J. Baleka, Umění východočeského kraje, Pochodeň.
  • 1967 – V. Sedláček - Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Baleka, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou.
  • 1967 – J.Lederer, Dopis do Pěčína, Pochodeň.
  • 1968 – J.Šulc, Masarykova chata na Šerlichu, Jiskra Rychnovska.
  • 1977 – V.Sedláček a Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod R.Černý, Vlastivědný ústav v Šumperku.
  • 1978 – Leoš Kubíček, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou. Úvod a uspořádání vzpomínek Leoše Kubíčka R.Černý, studie J. Baleka, fotografie Jiří Šulc.
  • 1984 – Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou, průvodce stálou expozicí, úvod R. Černý.
  • 1987 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Zemánek, Krajská galerie Hradec Králové.
  • 1990 – J. Smetanová, Domovní důvěrnosti, P.T. Sochaři, který přidával do kávy dobré pomyšlení 51761 Pěčín, Novinář.
  • 1990 – Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Masarykova chata na Šerlichu, Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, Deštné v Orlických horách.
  • 2001 – Leoš Kubíček – plastiky. katalog výstavy - Městské muzeum v Žamberku. Příprava: PhDr.M.Otavová, Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Jiří Šulc a dcery L. Kubíčka Dr. V. Stivínová a S. Síbrtová.

Reference

editovat
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1875-1904 v Slatině nad Zdobicí , sign.146-6114, ukn. 8827, str.129. Dostupné online

Literatura

editovat
  • ZEMÁNEK, Jiří. Leoš Kubíček : plastiky, kresby. Hradec Králové: Kraská galerie, 1987. 32 s.  katalog výstavy, Rychnov nad Kněžnou 2. 9. - 4. 10. 1987, Hradec Králové 8. 10. - 22. 11. 1987

Externí odkazy

editovat