Kokory

obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji

Kokory jsou obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 671 hektarů.

Kokory
Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s krytým schodištěm
Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s krytým schodištěm
Znak obce KokoryVlajka obce Kokory
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřerov
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 090 (2024)[1]
Rozloha6,71 km²[2]
Katastrální územíKokory
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ751 05
Počet domů387 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKokory 57
751 05 Kokory
ou.kokory@quick.cz
StarostkaJana Habáňová
Oficiální web: www.obeckokory.cz
Kokory
Kokory
Další údaje
Kód obce514152
Kód části obce67971
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výchozí tvar Kokoři byl množné číslo od osobního jména Kokora (stejného původu jako ruské a polské kokora – "kleč") a označoval Kokory, tedy Kokorovu rodinu.[4]

Historie

editovat

Oblast Kokor patří k nejstarším známým osídleným místem na Přerovsku, což dokládají i archeologické nálezy datované do doby bronzové.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279 (de Kokor).[5][6][7] Obec postupně vlastnili páni z Kokor, Ludanicové, jezuité, studijní fond a nakonec Eichhoffové, majitelé panství rokytnického.

Na městečko byly Kokory povýšeny dekretem Ferdinanda I. v roce 1535 (za Ludaniců). V 18. století byly Kokory v majetku jezuitů, po nich se zachovaly barokní památky, jako jsou kaple svatého Františka Xaverského z roku 1724 a jezuitský pivovar z roku 1761. Je zde též socha svatého Floriána, která měla obec chránit před požárem.

K dalším památkám patří románský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonem Ježíš Kristus z roku 1477, křtitelnice z roku 1771 a fara z počátku 18. století. Dále pak renovovaný bývalý klášter dominikánek postavený v novogotickém slohu (dnes slouží jako ÚSP pro ženy). Unikátní kryté schodiště ke kostelu a stylová rondokubistická škola reprezentují 20. století.

Současnost

editovat

Ve východní části obce je chatová oblast, v jejíž blízkosti se nacházejí rybníky s možností rybaření. Dále pak myslivecká chata u lesa Háje. V obci se nachází sportovní areál umožňující sportovní vyžití (Sokol Kokory). Působí zde Sdružení dobrovolných hasičů. Nacházejí se zde Základní škola a mateřská škola Kokory.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 025 1 022 1 011 1 112 1 155 1 248 1 275 1 256 1 322 1 245 1 125 1 110 1 106 1 133 1 114
Počet domů 156 173 191 206 223 242 271 306 307 322 305 347 362 374 387

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[10]

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaple svatého Františka Xaverského
  • Socha svatého Floriána
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 413–414. 
  5. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 170, s. 233 [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 413. 
  7. Divnopis - Kokory na stránkách České televize
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Kokory [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat