Okres Písek
Okres Písek je okres v Jihočeském kraji. Jeho dřívějším sídlem byl Písek, který se nachází v jeho jihozápadní části.
| Okres Písek | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Písek |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0314 |
| ISO 3166-2 | CZ-314 |
| SPZ (1960–2001) | PI |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′ s. š., 14°12′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 127 km²[1] |
| Počet obyvatel | 72 851 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 64,6 obyv./km² |
| Počet ORP | 2 |
| Počet POÚ | 5 |
| Počet obcí | 75 z toho 5 měst a 2 městyse |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3305 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Milevsko a Písek.[3]
Sousedí s jihočeskými okresy České Budějovice, Tábor a Strakonice a středočeským okresem Příbram. Písek a Milevsko jsou města s pověřeným obecním úřadem.
Struktura povrchu
editovatK 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 138,13 km², z toho:
- 55,97 % zemědělských pozemků, které z 75,77 % tvoří orná půda (42,41 % rozlohy okresu)
- 44,03 % ostatní pozemky, z toho 74,48 % lesy (32,79 % rozlohy okresu)
Severní část okresu je více zvlněná a větší plochu zde zaujímají lesy, naopak jižněji od Písku je krajina rovinatá s velkým významem zemědělství a rybníkářství. Rozsáhlé lesní plochy se nacházejí také i v Píseckých horách a údolí řek Otavy, Vltavy, Skalice a Lomnice.
Demografické údaje
editovatData k 1. 1. 2021:
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 71 588 | 36 261 50,65 % |
35 327 49,34 % |
- hustota zalidnění: 63,52 ob./km²
- 66,68 % obyvatel žije ve městech
Největší města
editovat| Město | Počet obyvatel
k 1.1.2021 |
|---|---|
| Písek | 30 379 |
| Milevsko | 8 185 |
| Protivín | 4 760 |
| Mirovice | 1 624 |
| Mirotice | 1 237 |
Školství
editovat(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 36 |
| Základní školy | 21 |
| Gymnázia | 2 |
| Střední školy průmyslové školy | 7 |
| Střední odborná učiliště | 2 |
| Vyšší odborné školy | 3 |
Zdravotnictví
editovat(2003)
| Lékaři | 228 |
| Nemocnice | 1 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 2 |
| Zubní lékaři | 29 |
| Lékárny | 19 |
Zdroj
editovatSilniční doprava
editovatOkresem prochází část dálnice D4, dále silnice I. třídy I/4, I/19, I/20, I/22 a I/29. Silnice II. třídy II/102, II/105, II/121, II/123, II/138, II/139, II/140, II/159, II/175 a II/604.
Seznam obcí a jejich částí
editovatMěsta jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Albrechtice nad Vltavou (Hladná • Chřešťovice • Jehnědno • Údraž • Újezd) • Bernartice (Bilinka • Bojenice • Dvůr Leveč • Jestřebice • Kolišov • Ráb • Rakov • Srlín • Svatkovice • Zběšice) • Borovany • Boudy • Božetice (Radihošť) • Branice • Cerhonice (Obora u Cerhonic) • Čimelice (Krsice) • Čížová (Borečnice • Bošovice • Krašovice • Nová Ves • Topělec • Zlivice) • Dobev (Malé Nepodřice • Nová Dobev • Oldřichov • Stará Dobev • Velké Nepodřice) • Dolní Novosedly (Horní Novosedly • Chrastiny) • Drhovle (Brloh • Drhovle Ves • Drhovle Zámek • Dubí Hora • Chlaponice • Mladotice • Pamětice) • Heřmaň • Horosedly • Hrazany (Dobrošov • Hrazánky • Klisinec) • Hrejkovice (Chlumek • Níkovice • Pechova Lhota) • Chyšky (Branišov • Branišovice • Hněvanice • Hrachov • Kvašťov • Květuš • Mezný • Nálesí • Nosetín • Nová Ves • Podchýšská Lhota • Radíkovy • Ratiboř • Ratibořec • Rohozov • Růžená • Vilín • Voděrady • Záluží) • Jetětice (Červená) • Jickovice (Varta) • Kestřany (Lhota u Kestřan • Zátaví) • Kluky (Březí • Dobešice) • Kostelec nad Vltavou (Přílepov • Sobědraž • Zahrádka) • Kovářov (Březí • Dobrá Voda • Hostín • Chrást • Kotýřina • Lašovice • Onen Svět • Předbořice • Radvánov • Řenkov • Vepice • Vesec • Vladyčín • Zahořany • Záluží • Žebrákov) • Kožlí • Králova Lhota (Laziště) • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov (Vůsí) • Lety (Pukňov • Šerkov) • Milevsko (Dmýštice • Klisín • Něžovice • Rukáveč • Velká) • Minice • Mirotice (Bořice • Jarotice • Lučkovice • Obora u Radobytec • Radobytce • Rakovické Chalupy • Stráž • Strážovice) • Mirovice (Boješice • Kakovice • Ohař • Plíškovice • Ráztely • Řeteč • Sochovice • Touškov) • Mišovice (Draheničky • Pohoří • Slavkovice • Svučice) • Myslín • Nerestce (Dolní Nerestce • Horní Nerestce) • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou (Staré Sedlo) • Osek • Oslov (Svatá Anna • Tukleky) • Ostrovec (Dědovice • Dolní Ostrovec • Horní Ostrovec) • Paseky (Nuzov) • Písek (Vnitřní Město • Budějovické Předměstí • Pražské Předměstí • Václavské Předměstí • Hradiště • Nový Dvůr • Purkratice • Semice • Smrkovice) • Podolí I (Podolsko • Rastory) • Probulov • Protivín (Chvaletice • Krč • Maletice • Milenovice • Myšenec • Selibov • Těšínov • Záboří) • Přeborov • Předotice (Kožlí u Čížové • Křešice • Malčice • Podolí II • Šamonice • Soběšice • Třebkov • Vadkovice) • Přeštěnice (Držkrajov • Mlčkov • Týnice) • Putim • Rakovice • Ražice (Štětice) • Sepekov (Líšnice • Zálší) • Skály (Budičovice) • Slabčice (Březí • Nemějice • Písecká Smoleč) • Smetanova Lhota (Karlov • Vrábsko) • Stehlovice • Tálín (Kukle) • Temešvár • Varvažov (Štědronín-Plazy • Zbonín) • Veselíčko (Bilina) • Vlastec (Červený Újezdec • Struhy) • Vlksice (Dobřemilice • Klokočov • Střítež) • Vojníkov (Držov • Louka) • Vráž (Jistec • Nová Vráž • Stará Vráž) • Vrcovice • Záhoří (Dolní Záhoří • Horní Záhoří • Jamný • Kašina Hora • Svatonice • Třešně) • Zbelítov • Zběšičky (Hanov • Popovec) • Zhoř (Blehov • Březí • Osletín • Zbislav) • Zvíkovské Podhradí • Žďár (Nová Ves u Protivína • Žďárské Chalupy)
Změna hranice okresu
editovatDo roku 1990 byla v okrese Písek také obec:
- Nadějkov - poté okres Tábor
Do 1. ledna 2007 byla v okrese Písek také obec:
- Dražíč – poté okres České Budějovice
Řeky
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, § 4. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu okres Písek na Wikimedia Commons