Okres Mělník

okres v České republice

Okres Mělník je okres v severní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Mělník, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou a Neratovice.

Okres Mělník
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Mělník
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0206
ISO 3166-2CZ-206
SPZ (1960–2001)ME
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha701,08 km²
Počet obyvatel114 115 (2024)[1]
Hustota zalidnění162,8 obyv./km²
Počet ORP3
Počet POÚ4
Počet obcí69
z toho 7 měst
a 1 městys
Okres Mělník na mapě
Další údaje
Kód okresu3206
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ze středočeských okresů sousedí na východě s okresem Mladá Boleslav, na jihu s okresem Praha-východ, na jihozápadě s okresy Praha-západ a Kladno. Na severozápadě hraničí s okresem Litoměřice Ústeckého kraje a na severu s okresem Česká Lípa Libereckého kraje.

Charakteristika okresu

editovat
 
Krajina Mělnicka

Okres se skládá ze tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Mšeno). Největšími městy jsou Mělník (19 tisíc obyvatel), Kralupy nad Vltavou (18 tisíc obyvatel) a Neratovice (16 tisíc obyvatel).

Území okresu je rozloženo rovnoměrně kolem soutoku Labe a Vltavy, které se slévají přímo v Mělníku. Povrch je převážně rovinatý, pouze na severu se zvedají vrchy Kokořínska. Nejvyšším bodem okresu je Vrátenská hora u Mšena (507[2] m n. m.), nejnižším a současně nejnižším bodem kraje je koryto Labe v Horních Počaplech (153 m n. m.). K roku 2019 měl okres celkovou plochu 701 km², byl tedy druhým nejmenším v rámci celého kraje, z toho 65,7 % tvořila zemědělská půda a 18,8 % lesy.[3]

V minulosti šlo o převážně zemědělskou oblast, kde bylo nejvýznamnější dodnes pěstované vinařství, zelinářství a ovocnářství. Ve druhé polovině 20. století se sem ale začal koncentrovat chemický průmysl a energetika. V důsledku toho Mělnicko v oblasti životního prostředí patří k nejvíce postiženým regionům středních Čech a v některých charakteristikách i v rámci celého státu.[3] Okresem prochází dálnice D8, silnicemi I. třídy v okrese jsou I/9 a I/16. Dále tudy prochází silnice II. třídy II/101, II/240, II/244, II/246, II/259, II/261, II/273, II/274, II/331, II/522 a II/608.

Příroda okresu je relativně dobře zachována v jeho severní části, kam zasahuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj, lesnatá oblast se vzácnými druhy zvířat, oblíbená pro individuální rekreaci. Kromě ní se na území okresu nachází národní přírodní památky Polabská černava a Holý vrch. Nejznámější národní kulturní památkou je gotický hrad Kokořín, dále jsou oblíbeným cílem turistů zámky Veltrusy s parkem, Nelahozeves s muzeem Antonína Dvořáka, Liblice nebo Liběchov, příp. zámek a další památky v samotném Mělníku.[3]

Seznam obcí a jejich částí

editovat
 
Rozsah okresu Mělník, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Mělník.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Býkev (Jenišovice) • Byšice • Cítov (Daminěves) • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň (Jestřebice • Klučno • Střezivojice • Vlkov) • Dolany nad Vltavou (Debrno) • Dolní Beřkovice (Podvlčí • Vliněves) • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply (Křivenice) • Hořín (Brozánky • Vrbno • Zelčín) • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice (Choroušky • Velký Újezd • Zahájí) • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín (Ledce) • Kanina • Kly (Dolní Vinice • Hoření Vinice • Krauzovna • Lom • Větrušice • Záboří) • Kojetice • Kokořín (Kokořínský Důl • Březinka • Janova Ves • Šemanovice • Truskavna) • Kostelec nad Labem (Jiřice) • Kozomín • Kralupy nad Vltavou (Lobeček • Minice • Mikovice • Zeměchy) • Ledčice • Lhotka (Hleďsebe) • Liběchov (Ješovice) • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou (Chramostek) • Malý Újezd (Jelenice • Vavřineč) • Medonosy (Chudolazy • Nové Osinalice • Osinalice • Osinaličky) • Mělnické Vtelno (Radouň • Vysoká Libeň) • Mělník • Mšeno (Brusné 2.díl • Hradsko • Olešno • Ráj • Romanov • Sedlec • Skramouš • Vojtěchov) • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves (Hleďsebe 1.díl • Hleďsebe 2.díl • Lešany • Podhořany) • Neratovice (Byškovice • Horňátky • Korycany • Lobkovice • Mlékojedy) • Nosálov (Brusné 1.díl • Libovice • Příbohy) • Nová Ves (Miřejovice • Nové Ouholice • Staré Ouholice • Vepřek) • Obříství (Dušníky • Semilkovice) • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín (Živonín) • Spomyšl • Stránka (Ostrý • Tajná) • Střemy (Jenichov) • Tišice (Chrást • Kozly) • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice (Červená Lhota • Kopeč • Netřeba) • Velký Borek (Mělnická Vrutice • Skuhrov) • Veltrusy • Vidim • Vojkovice (Bukol • Dědibaby • Křivousy) • Vraňany (Mlčechvosty) • Všestudy (Dušníky nad Vltavou) • Všetaty (Přívory) • Vysoká (Bosyně • Chodeč • Strážnice • Střednice) • Zálezlice (Kozárovice • Zátvor) • Zlončice (Dolánky) • Zlosyň • Želízy (Nové Tupadly • Sitné)

Změna hranice okresu

editovat

Do 31. prosince 2006 byly v okrese Mělník také obce Borek, Dřísy, Konětopy, Křenek, Lhota a Záryby, které byly od 1. ledna 2007 převedeny do okresu Praha-východ.[4]

K okresu Mělník jsou naopak od 1. ledna 2007 přiřazeny obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín z okresu Praha-východ, Dolany z okresu Praha-západ a Olovnice z okresu Kladno.[4]

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  3. a b c Charakteristika okresu Mělník [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. 
  4. a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat