MP 35

Samopal MP 35 byl ve výzbroji německé policie a zbraní SS od poloviny třicátých let 20. století až do konce druhé světové války.

Maschinenpistole 35 (MP35)
Typ	samopal
Místo původu	Třetí říše
Historie služby
Ve službě	1934 - 1945
Používána	Třetí říše Švédsko Bolívie Španělsko Etiopie
Války	druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér	Emil Bergmann
Navrženo	1932
Výrobce	Bergmann
Výroba	1935 - 1944
Varianty	MP 34/I, MP 35/I
Základní údaje
Hmotnost	4,24 kg (prázdný)
Délka	840 mm
Délka hlavně	200 mm
Typ náboje	9 mm Luger
Kadence	~540 ran/min
Úsťová rychlost	~365 m/s
Zásobování municí	schránkový zásobník na 32 nábojů

V roce 1932 byl německými konstruktéry Bergmannem a Müllerem patentován samopal vzhledově podobný předchozímu typu MP 28, ale nové konstrukce. Pod názvem MP 34/I probíhala od roku 1934 jeho sériová výroba u firmy Walther v Zella-Mehlis pro potřeby německé policie v počtu asi 2000 ks. Následujícího roku byl mírně modifikován na typ MP 35/I, který byl zařazen do výzbroje policie a zbraní SS v počtu asi 40 000 ks a rovněž exportován do Bolívie, Španělska a Etiopie. Výroba probíhala v menších sériích až do roku 1945. Ve Švédsku byl licenčně vyráběn jako vzor 1939 (m/39) pro potřeby švédské a dánské armády. V různých zemích používal rozmanité druhy nábojů (9 mm Luger, 9 mm Bayard, 9 mm Mauser, 7,92 mm Mauser nebo .45 ACP)

Samopal MP 34/I měl schránkový zásobník nasazovaný z pravé strany (MP 28/I z levé), držadlo napínací páky je umístěno za pouzdrem závěru a při střelbě zůstává v klidu. Zbraň má originální spoušťové ústrojí. Stiskem horní nebo dolní části spoušťového jazýčku zbraň střílí jednotlivě nebo dávkou.

Literatura

• ŽUK, A. B. Pušky a samopaly. Praha: Naše Vojsko, 1992. ISBN 80-206-0150-3. S. 129. 

• V. DOLÍNEK, V. FRANCEV, J. ŠACH. Zbraně 1. a 2. světové války - fotografický atlas. Praha: Aventinum, 2001. ISBN 80-7151-198-6. S. 88–89. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maschinenpistole 35 na Wikimedia Commons
• samopal MP 35 na Modern Firearms